Detail hesla - Encefalitida herpetická

Encefalitida herpetická



Slovníková definice
Nejčastější celosvětově se vyskytující sporadická encefalitida se závažným průběhem. Onemocnění je vyvoláno asi v 75 % reaktivací latentní infekce a asi v 25 % primoinfekcí virem herpes simplex zpravidla typu 1. Virus se šíří do mozku podél vláken trojklaného nebo čichového nervu. Přitom nedochází k výsevu herpetických eflorescencí na kůži ani k postižení vnitřních orgánů. Onemocnění postihuje všechny věkové skupiny. Projeví se náhle vzniklým horečnatým stavem s poruchou vědomí a často s křečemi. Častými příznaky bývají bolest hlavy, poruchy chování, čichové a chuťové halucinace, afázie, výpadky zorného pole, obrny mozkových nervů či hemiparéza. Akutní stav trvá 5 až 8 dnů. Zánět má hemoragicko-nekrotizující charakter a postihuje obvykle jednostranně temporální, méně frontální a parietální mozkový lalok. Nález v mozkomíšním moku je nespecifický (zvýšená hladina bílkovin a převážně mononukleární pleocytóza). Úmrtnost neléčených případů se blíží 70 %. Diagnostika se opírá o průkaz virové DNA v mozkomíšním moku, kde bývá pozitivní nález již při vzniku nervových příznaků. Ložiskové změny v mozkové tkáni bývají patrné při vyšetření počítačovou tomografií až po 5. dnu a při vyšetření magnetickou rezonancí až po 3. dnu nemoci. Podobný klinický obraz mohou způsobit šestý herpetický virus a vzácněji virus chřipky nebo některý z enterovirů. Prognózu lze zlepšit včasnou virostatickou léčbou, která se zahajuje již při pouhém podezření na herpetickou encefalitidu. Úmrtnost léčených případů dosahuje 30 %, většina přeživších nemocných má však dlouhodobé následky. Lékem volby je aciklovir aplikovaný nitrožilně 30 mg/kg hmotnosti a den ve 3 dílčích dávkách po dobu nejméně 14 dnů.


Autor: Redakce

Design and code by webmaster