Detail hesla - Infekce stafylokokové

Infekce stafylokokové



Slovníková definice
Původcem jsou grampozitivní koky odolné na nepříznivé vlivy vnějšího prostředí.

Plná definice
Rychle vytvářejí rezistenci na kterékoliv častěji používané antibiotikum.

Staphylococcus aureus bývá součástí fyziologické mikroflóry kůže nebo sliznic. Asi 30 % lidí je trvalými nosiči stafylokoka. Zdrojem nákazy je buď nemocný, nebo asymptomatický nosič a častá je autoinfekce. Predispozičními faktory pro rozvoj infekce jsou porušení kontinuity kůže, diabetes mellitus, ledvinná nedostatečnost, granulocytopenie i jiné imunodeficience. Stafylokok vyvolává především invazivní infekce, kdy proniká různě hluboko do tkání: pyodermie, ranné infekce, lymfadenitida, abscesy různých orgánů, pneumonie (zpravidla sekundární u virových infekcí dýchacích cest), osteomyelitidy nebo artritidy. Často dochází k bakteriemii s následným rozvojem sepse a někdy endokarditidy. Stafylokok je také původcem toxigenních infekcí, kdy se mikrob množí v někdy málo významném ložisku, ale tvoří toxiny, které se vstřebávají do okolí i do oběhu. Toxiny poškozují kůži (bulózní impetigo, syndrom opařené kůže) nebo způsobují šok (syndrom toxického šoku). Diagnostika stafylokokových nákaz se opírá o kultivační vyšetření. V léčbě se uplatňují protistafylokoková antibiotika, lékem volby je oxacilin, při perorální léčbě lze použít cefalosporiny  první generace, méně vhodné jsou makrolidy. U pyodermií lze lokálně použít mupirocin. K celkové léčbě lze u lehkých forem použít perorální makrolidy nebo linkosamidy. U systémových onemocnění jsou lékem volby oxacilin a u kmenů rezistentních na toto antibiotikum glykopeptidy, případně rifampicin, ale vždy v kombinaci. Vzhledem k velké variabilitě citlivosti stafylokoků na antibiotika je třeba léčbu řídit dle výsledků testů citlivosti. Pacienti se závažnějšími formami stafylokokových nákaz jsou hospitalizováni.

Staphylococcus epidermidis je běžnou součástí fyziologické mikroflóry kůže a sliznic. U osob se sníženou obranyschopností, zejména za přítomnosti cizího tělesa (cévní katétry, umělé chlopně a klouby), působí sepsi nebo endokarditidu. K nákaze většinou dochází v nemocničním prostředí.

Staphylococcus saprophyticus může být původcem močové infekce u mladých žen. Je dobře citlivý na většinu močových chemoterapeutik s výjimkou kyseliny nalidixové.

Marie Staňková, Vilma Marešová, Jiří Vaništa
Převzato z
Repetitorium infekčních nemocí. Praha: Triton 2008.
http://www.tridistri.cz

Autor: Redakce

Design and code by webmaster