Detail hesla - Syndrom adrenogenitální

Syndrom adrenogenitální



Slovníková definice
Autozomálně recesivně dědičná endokrinopatie s frekvencí výskytu kolem 1 : 5000. Značná genetická heterogenita (nediagnostikované mírnější formy) neumožňuje určit přesnější počet osob. Je přítomen enzymatický defekt 2-hydroxylázy, který způsobuje poruchu tvorby kortizolu. Deficit kortizolu vede ke zvýšení hladiny ACTH, což pak vede k nadměrné tvorbě androgenů se součastným nedostatkem glukokortikoidů (kortizonu) a někdy také i mineralokortikoidů. U dívek pozorujeme hypertrofický klitoris, rozvoj mužského typu ochlupení, hypertrofii svalstva a zhrubění hlasu. Nedochází k rozvoji puberty a ovulace. U chlapců pozorujeme nadměrný vývin svalstva (dětský herkules), impotenci. U obou pohlaví vede předčasný uzávěr růstových štěrbin k malému vzrůstu.

Plná definice

Etiologie a patogeneze

U vrozeného adrenogenitálního syndromu jde o autosomálně recesivní genetickou odchylku. Společným patofyziologickým podkladem syndromu je snížená tvorba kortizolu, která na základě zpětné vazby vede k odbrzdění zvýšené produkce CRH a ACTH. Pod zvýšeným stimulačním tlakem ACTH se zvyšuje produkce nad­ledvinových androgenů (s výjimkou deficitu 17a-hydroxylázy), jako jsou dehydroepiandrosteron, androstendion a 11-hydroxyandrostendion, event. dalších nadledvinových ACTH-dependentních steroidů (11-deoxykortikosteron). Vlivem zvýšených hladin ACTH dochází také k hyperplazii nadledvin (viz též heslo Hyperplazie adrenální vrozená).

Klin. obraz a dg.

Klinické a laboratorní příznaky závisejí na druhu chybějícího enzymu.

Defekt desmolázy: dochází k časnému zabrzdění steroidogeneze s chyběním všech aktivních steroidů, nahromadění lipidů v nadledvinách s projevy těžké insuficience kůry nadledvin. Odchylka není slučitelná se životem.

Defekt 3b-OL-dehydrogenázy vede ke snížené tvorbě kortikoidů i aldosteronu a k nadprodukci dehydroepiandrosteronu (DHEA), pregnenolonu a 17-OH-pregnenolonu. Projevuje se nadledvinovou nedostatečností, velkými ztráty natria. U chlapců může být hypospadie, u dívek mírná virilizace.

Defekt 17-OH-hydroxylázy vede k nedostatečné produkci kortizolu, aldosteronu, ale i androgenů a estrogenů. Proto jako jediný enzymaticky podmíněný AGS není provázen virilizací, ale u děvčat hypoestrinismem, sexuální nezralostí, u chlapců hypogenitalismem až obojetným genitálem. Nadprodukce kortikosteronu a 11-deoxykortikosteronu vede k mineralokortikoidně podmíněné hypertenzi (viz též heslo Hyperplazie adrenální vrozená), potlačení plazmatické reninové aktivity, hypokalémii a alkalóze.

Defekt 21-hydroxylázy je nejčastější formou vrozeného AGS. Nedostatečná je tvorba a sekrece kortizolu a aldosteronu, nadbytečná tvorba androgenů. Výrazná je maskulinizace zevního genitálu ženského plodu při normální diferenciaci vaječníků, vejcovodů a vaginy (pseudohermafroditismus). U chlapců zpočátku urychlený růst s předčasným uzávěrem štěrbin, předčasná pseudopuberta, makrogenitosomie. Podle stupně enzymatického deficitu existují dvě formy tohoto syndromu: prostá virilizující forma a forma se solnou ztrátou (podrobnosti viz též heslo Hyperplazie adrenální vrozená).

Defekt 11-b-hydroxylázy vede k nedostatečné produkci kortizolu a aldosteronu, ale je stimulována nadprodukce androgenů a mineralokortikoidu 11-deoxykortikosteronu s následnou virilizací a mineralokortikoidní hypertenzí (viz též heslo Hyperplazie adrenální vrozená).

Defekt 18-hydroxylázy je spojen s nedostatečnou syntézou aldosteronu a nadbytkem kortikosteronu. V popředí klinického obrazu jsou zvýšené ztráty natria, ale nejsou známky virilizace.

Terapie

Trvalá substituční a supresivní léčba kortikoidy (v dětství hydrocortison, v dospělosti event. jiné glukokortikoidy), jejichž dávka se řídí podle hladin 17-OH-progesteronu v plazmě nebo celkových 17-KS v moči. U forem AGS se solnou deplecí substituce soli, event. podpora retence sodíku fludrocortisonem. Dále sledujeme hodnoty TK, plazmatické koncentrace a močové odpady natria a kalia, sledujeme růstovou rychlost. U dívek je někdy nutná chirurgická korekce genitálu, zkouší se i podávání antiandrogenů. V rizikových rodinách se používá prenatální podávání kortikosteroidů matce v době organogeneze ženských plodů k zábraně vyššího stupně virilizace genitálu.

K. Horký

Převzato z

Horký K, ed. Lékařské repetitorium. Druhé vydání. Praha : Galén 2005, s. 570–571.

www.galen.cz


Autor: Galén

Design and code by webmaster