Detail hesla - Průjem

Průjem



Slovníková definice
Častější vyprazdňování řídké stolice (více než 2 řídké stolice denně).

Plná definice
Příčinou je buď zvýšená sekrece vody do střeva, její nedostatečná resorpce nebo zvýšená motilita střeva. Rozlišuje se akutní průjem (ustává do 14 dnů) a chronický průjem (trvá déle než 2 týdny). Významnou příčinou jsou infekční činitelé: bakteriální toxiny, bakterie, viry, prvoci, červi i mikroskopické houby. Průjmové onemocnění je jednou z nejčastějších lidských chorob. Hlavními příznaky jsou: průjem, zvracení, bolest břicha a často horečka. Průjmové syndromy a jejich nejčastější původce jsou shrnuty v tabulce.

Tab. Nejčastější původci průjmových onemocnění
Klinický obraz Nejčastější původci
Afebrilní gastroenteritida stafylokoková, klostridiová a B. cereus enterotoxikóza, enterotoxigenní Esch. coli, virus Norwalk, giardie
Horečnatá gastroenteritida salmonely, shigely, kampylobakter, yersinie, rotaviry
Dyzenterický syndrom (tenezmy, krev a hlen ve stolici) shigely, kampylobakter, salmonely, enteroinvazivní a verotoxigenní Esch. coli, yersinie, Clostridium difficile, amébóza
Choleriformní syndrom (rychlá dehydratace) salmonely (tzv. cholera nostras), vibria (import)
Protrahovaný či recidivující průjem yersinie, kampylobacter, Clostridium difficile, giardie často neinfekční příčina!!!

Méně obvyklí původci bývají u průjmu cestovatelů (vibria, aeromonády, parazite) a u průjmu imunosuprimovaných osob (cytomegalovirus, virus herpes simplex, mykobakterie, kryptosporidie, kandidy). Kultivační vyšetření stolice (výtěr z rekta do zkumavky s transportní půdou) se provádí při průjmu provázeném vysokou horečkou, příměsí krve ve stolici, významnější dehydratací nebo při průjmu trvajícím déle než 3 dny, postihujícím osobu se sníženou obranyschopností a při hromadném výskytu. Pokud nemocný před vznikem průjmu užíval antibiotika, provádí se vyšetření prokazující ve stolici Cl. difficile a jeho toxin. U nemocného je potřeba zhodnotit epidemiologickou anamnézu (včasné hlášení hromadného výskytu průjmových onemocnění!), stav hydratace a oběhového systému a nález na břiše (vyloučit náhlou břišní příhodu!). V léčbě je nejdůležitější včasná rehydratace (minerálky, Valíkův roztok), úprava vnitřního prostředí a správná realimentace, případně doplněná nespecifickými protiprůjmovými prostředky. Antibiotika u průjmů neznámé etiologie se běžně nepoužívají. Lze je indikovat u těžších průběhů horečnatých a dyzenteriformních průjmů, zvláště u rizikových nemocných. K nim patří kojenci, osoby vyššího věku, osoby se sníženou aciditou žaludku, s poruchou střevní pasáže a střevními záněty, inzulin dependentní diabetici, osoby s umělými klouby a cévními protézami a imunodeficitní jedinci. U těchto nemocných chemoterapie příznivě ovlivní klinický stav a brání vzniku mimostřevních komplikací.

Marie Staňková, Vilma Marešová, Jiří Vaništa
Převzato z
Repetitorium infekčních nemocí. Praha: Triton 2008.
http://www.tridistri.cz

Autor: Redakce

Design and code by webmaster