Detail hesla - Salmonelózy

Salmonelózy



Slovníková definice
Původcem je více než 200 sérovarů mikroba Salmonella enterica. Nejčastějšími původci jsou sérovary S. enteritidis, S. typhimurium, vzácněji S. infantis a další.

Plná definice
Jde o nejrozšířenější alimentární nákazu. V ČR je ročně hlášeno několik desítek tisíc onemocnění. Zdrojem nákazy jsou zvířata (drůbež, dobytek, hlodavci). K nákaze dochází požitím kontaminované potraviny, která nebyla dostatečně tepelně upravena. Nejčastěji jde o jídla připravená z vajec (majonéza, pomazánky), cukrářské a masné výrobky (krémy, zmrzlina, salámy, sekaná). K přenosu je nutná vysoká infekční dávka mikrobů, k mezilidskému přenosu kontaktem proto dochází jen vzácně. Může se však uplatnit u kojenců či u oslabených osob vyššího věku. Inkubační doba je 6 až 48 hodin.

Nákaza se nejčastěji projeví jako horečnatá akutní gastroenteritida se zvracením, bolestmi břicha a průjmem. Stolice jsou kašovité, později vodnaté, zelenavě zbarvené a někdy s příměsí hlenu a krve. U malých dětí a osob vyššího věku dochází rychle k dehydrataci s následným poškozením ledvin. Vzácné jsou tyfoidní forma, kde dominují vysoká horečka a celková schvácenost a ložisková forma, kde se salmonely při bakteriemii usídlí v některém orgánu a vytvoří hnisavé ložisko (absces podkoží, jater, sleziny, osteomyelitida, artritida aj.). Mimostřevní formy nemoci vznikají především u kojenců, seniorů a u osob se sníženou obranyschopností (cukrovka, lymfoproliferativní onemocnění, zhoubné nádory, imunosupresivní léčba). Salmonely se často lokalizují v místě, kde je tkáň méně odolná nebo je přítomno cizí těleso. Proto rizikovou skupinou pro vznik salmonelového ložiska jsou i osoby s kloubní či cévní protézou, umělou chlopní, cévním aneuryzmatem či vrozenou malformací. Při asymptomatické formě se salmonely po určitou dobu bezpříznakově vylučují stolicí.

Diagnózu ověří bakteriologické vyšetření stolice, event. i moči, hnisu a u tyfoidní formy hemokultivace. Po odeznění střevních příznaků může nemocný vylučovat salmonely stolicí několik týdnů až měsíců, mluví se o rekonvalescentním nosičství. K chronickému bacilonosičství (s trváním déle než 1 rok) však dochází výjimečně. V rekonvalescenci se jako komplikace mohou objevit reaktivní artritida nebo erythema nodosum.

V léčbě má rozhodující úlohu rehydratace. Jsou vhodná adsorbencia (aktivní uhlí, Smecta), ale antimotilika jsou nevhodná. Antibiotika u gastroenteritické formy se běžně nepodávají, neboť prodlužují dobu vylučování salmonel v rekonvalescenci. Jejich podání se zvažuje u osob ohrožených salmonelovou bakteriemií (kojenci mladší 3 měsíců, imunokompromitovaní nemocní, osoby s kloubní či cévní protézou). U dospělých lze podat kotrimoxazol nebo fluorochinolony a u dětí kotrimoxazol. Při rekonvalescentní pozitivitě stolice u dospělých vykonávajících epidemiologicky závažnou činnost je možné se pokusit o debacilizaci aplikací ciprofloxacinu (2 x 500 mg) nebo ofloxacinu (2 x 200 mg) po dobu 1 až 4 týdnů. Indikací k hospitalizaci na infekčním oddělení je průjem trvající déle než 3 dny provázený opakovaným zvracením, vysokou horečkou a alterací celkového stavu. Indikací jsou také podezření z náhlé břišní příhody, salmonelóza komplikující závažné chronické onemocnění, neúspěch domácí rehydratace a nemožnost zajištění domácí péče. Hospitalizaci a cílenou antiinfekční léčbu vyžadují tyfoidní a ložisková forma. Onemocnění podléhá hlášení. Osoby zaměstnané v potravinářství se vylučují z epidemiologicky rizikové činnosti do 3 negativních výsledků kultivace stolice. Toto vyšetření se provádí také u kontaktů nemocných a u osob, které při epidemickém výskytu konzumovaly potravinu podezřelou z kontaminace.

Marie Staňková, Vilma Marešová, Jiří Vaništa
Převzato z
Repetitorium infekčních nemocí. Praha: Triton 2008.
http://www.tridistri.cz

Autor: Redakce

Design and code by webmaster