Detail hesla - Průjem cestovatelů

Průjem cestovatelů



Slovníková definice
Postihuje 30 až 50 % osob cestujících z vyspělých zemí do zemí s nižší úrovní hygieny.


Plná definice
Oblastmi s vysokým rizikem onemocnění jsou Blízký východ, jižní a jihovýchodní Asie, Afrika s výjimkou Jihoafrické republiky, Střední a Jižní Amerika. K onemocnění dochází často již v prvém týdnu pobytu a obvykle trvá 3 až 4 dny. Horečka nebo přítomnost krve ve stolici se objevují jen asi u 5 % onemocnělých. Původcem jsou v 80 % bakterie (nejčastěji enterotoxická a enteroagregativní Escherichia coli), v 15 % viry (u dospělých nejčastěji noroviry) a v 5 % parazite (nejčastěji giardie a améby). Přenos se uskutečňuje alimentární cestou. K onemocnění jsou více vnímavé malé děti, osoby se sníženou žaludeční aciditou, s chronickým onemocněním střev a s imunodeficitem. Cestovatel se obvykle léčí sám protiprůjmovými léky z cestovní lékárničky (adsorbencia a střevní dezinficiencia). Je třeba ho proto poučit o jejich použití i o nutnosti dostatečného příjmu tekutin v průběhu onemocnění. Pokud průjem během 3 dnů neustává, postižený má vysokou horečku nebo příměs krve ve stolici, je třeba co nejdříve vyhledat lékaře. U afebrilních vodnatých průjmů se terapeuticky osvědčil rifaximin (přípravek Normix). Vhodná je kombinace loperamidu (počáteční dávka 4 mg a pak 2 mg po každé řídké stolici do celkové dávky 16 mg/den) s rifaximinem. U dyzenteriformních průjmů jsou lékem volby fluorochinolony, loperamid je kontraindikován. Při přetrvávajícím či recidivujícím průjmu po návratu z ciziny vždy vyloučíme infekční původ. Odebereme 2 vzorky stolice na bakteriologické a také 3 vzorky na parazitologické vyšetření, a to v odstupu několika dnů. Pozor: antibiotika, sulfonamidy, střevní dezinficiencia i antacida mohou způsobit falešně negativní výsledek vyšetření stolice na střevní prvoky. Vhodné je i sérologické vyšetření na amébózu. Průjem může být vedlejším účinkem užívaných léků (např. antimalarik), může jít o prvý projev či exacerbaci některé ze střevních chorob (divertikulóza, nespecifický střevní zánět, dráždivý tračník) nebo o projev intolerance laktózy. U osob, které žily dlouho v tropech, může jít o tropickou sprue. Po vyloučení infekční etiologie vleklého či recidivujícího průjmu je vhodná konzultace gastroenterologa.

Základem prevence průjmu cestovatelů je dodržování zásad hygieny stravování. Rizikovým cestovatelům (kardiaci, diabetici, nemocní s imunodeficiencí či s nespecifickým střevním zánětem) a cestovatelům, u nichž by onemocnění znemožnilo plnit účel cesty (diplomaté, vrcholoví sportovci, umělci aj.) lze při cestě do oblasti s vysokou pravděpodobností nákazy doporučit chemoprofylaxi (viz tabulka). Profylaxe začíná v den odjezdu, končí 2 dny po návratu a užívá se nejdéle po dobu 2 týdnů. Pokud je zachována citlivost původce na užité profylaktikum, účinnost chemoprofylaxe se blíží 80 %. Chemoprofylaxe však nechrání před průjmem virové či parazitární etiologie, proto by měl cestovatel i při jejím užívání dodržovat zásady hygieny stravování na cestách.

Tab. Chemoterapie a chemoprofylaxe cestovního průjmu
 Lék   D á v k a
 T e r a p i e  P r o f y l a x e
Kotrimoxazol (často rezistence) 960 mg 2x denně 3 dny 960 mg 1x denně
Ciprofloxacin  500 mg 2x denně 1 až 3 dny 500 mg 1x denně
Pefloxacin 400 mg 2x denně 1 až 3 dny 400 mg 1x denně
Ofloxacin 400 mg 2x denně 1 až 3 dny 400 mg 1x denně
Rifaximin 200 mg 4x denně 3 dny (nevhodný u dyzenteriformních průjmů) 200 mg 2x denně
Azitromycin 500 mg 1x denně 1 den a dále 250 mg 1x denně 2 dny Neužívá se

Marie Staňková, Vilma Marešová, Jiří Vaništa
Převzato z
Repetitorium infekčních nemocí. Praha: Triton 2008.
http://www.tridistri.cz

Autor: Redakce

Design and code by webmaster