Detail hesla - Selhání pravé komory při akutním srdečním infarktu

Selhání pravé komory při akutním srdečním infarktu



Slovníková definice
Akutní infarkt spodní stěny je provázen postižením pravé komory téměř ve 40 %. Pouze čtvrtina nemocných má však hemodynamické projevy, jen v několika procentech závažné. Izolovaný infarkt pravé komory je vzácný.

Příbuzná hesla: , Selhání levé komory akutní

Plná definice

Etiologie a patogeneze

Příčinou je proximální uzávěr pravé věnčité tepny před odstupem větví pro pravou komoru. Přitěžující okolností je hypertrofie pravé komory. Pravá komora slouží spíše jako konduit, je tenkostěnná, na jejím výdeji se uplatňuje významně kontrakce mezikomorového septa, takže postižení septa hraje v hemodynamice důležitou úlohu. Pokles výdeje pravé komory vede vždy ke sníženému plnění levé komory a snížení srdečního výdeje. Vzhledem k malým nárokům volné pravé komory na kyslík a mož­nosti vzniku kolateralizace jde z větší části o ischemickou dysfunkci, a ne nekrózu myokardu, takže lze po čase očekávat zlepšení její funkce.

Klin. obraz a dg.

Ke klasickému obrazu spodního infarktu myokardu se při rozsáhlém postižení pravé komory přidává: městnání v systémových žilách, známky trikuspidální regurgitace z postižení papilárních svalů, AV blokády z postižení septa anebo supraventrikulární arytmie z ischémie síní, syndrom nízkého výdeje s hypotenzí až kardiogenním šokem, při minimálním městnání na plicích. Současný plicní edém znamená závažné postižení levé komory. Funkce pravé komory se stabilizuje pozvolna během několika dní a v dalších měsících se dále upravuje. Postižení pravé komory nejjednodušeji rozpoznáme pomocí přídatných EKG svodů zprava (V 3 R-V 6 R), které mají být registrovány u každého spodního infarktu. V akutní fázi zde nacházíme elevace úseků ST nejméně 0,1 mV a symetricky pozitivní vlny T, které se mění v subakutní fázi v negativní. Septální kmit »r« může být zachován, nález kmitu QS není tedy podmínkou. Větší diagnostickou validitu mají zobrazovací metody.

Prognóza

Je dána rozsahem postižení myokardu a mechanickými komplikacemi (zejména ruptura septa).

Terapie

a) reperfúze trombolýzou nebo primární koronární katétrovou intervencí (PCI); b) konvenční léčba akutního infarktu - morphin, nitráty a diuretika nejsou však vhodná, protože mohou snížit přítok krve k pravému srdci; c) antikoagulancia; d) zrušení poruch rytmu elektroterapií; e) úprava hemodynamiky za pomoci hemodynamického monitorování. Je nutno zvýšit srdeční výdej úpravou plnícího tlaku levé komory, tj. tlaku v zaklínění k hodnotě 15-18 mm Hg infúzí fyziologického roztoku. Po stabilizaci se infúze přechodně zastavuje, při zhoršení obnovuje. Trvá-li nestabilita, přidáme infúzi dobutamin/dopamin, nasadíme intraaortální balonkovou kontrapulsaci a vyšetřujeme invazivně.

M. Štejfa

Převzato z

Horký K, ed. Lékařské repetitorium. Druhé vydání. Praha : Galén 2005, s. 550.

www.galen.cz



Autor: Galén

Design and code by webmaster