Detail hesla - Postižení nervového systému fyzikálními příčinami

Postižení nervového systému fyzikálními příčinami



Slovníková definice
není k dispozici

Plná definice

Úraz elektrickým proudem

Nejčastější příčinou je náhodný kontakt s vysokým napětím v zaměstnání nebo domácnosti (0,4/100 000 obyvatel v USA). Méně častý je úder blesku (0,04/100 000 obyvatel v USA).

Nebezpečnější je kontakt se střídavým proudem, protože vede k trvalé svalové kontrakci, jejímž důsledkem je např. neschopnost pustit z ruky probíjející vodič. Dotyk vodiče stejnosměrného proudu naopak spíše vede k jednorázové kontrakci, tedy odmrštění od zdroje proudu. Střídavý proud převážně vyvolává fibrilaci komor, která se akutně bez použití defibrilátoru hůře zvládá než asystolie vyvolaná stejnosměrným proudem. Vstup elektrického proudu do organismu a jeho účinek je dán vstupním odporem kůže; ten může být výrazně snížen, je-li kůže mokrá.

Elektrický proud způsobuje svým průchodem jednak popálení, jednak přímé poškození elektricky aktivních součástí lidského těla: převodní systém srdeční, centrální a periferní nervový systém. Tetanické křeče ve svalech vystavených elektrickému proudu vedou k myonekrózám a myoglobinurii. Významně záleží na tom, jakými částmi těla proud prochází: nejčastějšími vstupními body jsou ruce, na druhém místě je hlava. Nejčastějším výstupním místem jsou nohy. Tvoří-li elektrický okruh obě ruce, dochází k průchodu elektrického proudu krční míchou a při vysokém napětí dochází k elektrokoagulační nekróze v krční míše (výsledkem je chabá paréza HK a spastická paréza DK). Je-li vstupním bodem hlava, dochází k přímému zásahu mozkové tkáně s bezvědomím, mozkovým edémem a křečemi. Prochází-li proud oběma dolními končetinami, je výsledkem postižení lumbálních segmentů s chabou parézou dolních končetin.

Periferní nervy a mícha jsou postiženy proudem přímo. Postižení mozku je kombinací přímého poškození elektrickým proudem (zvláště šedá hmota) a sekundárně hypoxicko-hypotenzivní encefalopatie při kardiopulmonální zá­stavě. Bezprostředně po kontaktu nastává bezvědomí, často tonicko-klonické křeče, příčinou smrti je respirační zástava nebo fibrilace komor. Při kontaktu s vysokým napětím dochází k popáleninám v místech kontaktu. Může dojít ke vzniku mozkového infarktu při srdeční arytmii a následné embolizaci.

Úraz bleskem

Přežije 5–20 % postižených. Kromě přímého zásahu elektrickou energií dochází k protrahované kardiální a dechové zástavě, která vede k trvalému mozkovému poškození charakteru perzistentního vegetativního stavu a mozkové smrti.

Úraz proudem o nízkém napětí bez kardiální a dechové zástavy

Popálení v místech kontaktu zpravidla bez systémových známek.

Úraz proudem o nízkém napětí s kardiální a dechovou zástavou

Prognóza závisí na rychlosti a efektivitě kardiopulmonální resuscitace.

Proud o vysokém napětí

Dominují extenzivní popáleniny a devastace svalové tkáně s myoglobinurií.

Léčba

Odstranění nemocného z dosahu elektrického proudu, kardiopulmonální resuscitace. Další léčba se neliší od obecné péče o závažně popálené a kriticky nemocné. Hrozí edém mozku a při myoglobinurii i renální insuficience. Spornou zůstává otázka pozdních míšních následků po úrazu elektrickým proudem, kdy se potíže charakteru onemocnění motoneuronů, transverzální myelitidy či ascendentní paralýzy vyvíjejí až roky po překonaném úrazu.

Dekompresní nemoc

Historickým synonymem je kesonová nemoc (podle postižení pracovníků v kesonech). Postihuje nejčastěji potápěče (incidence mezi nimi je udávána mezi 1–30 %) a letce (zde se někdy označuje jako desaturační aeropatie). Rychlé snížení okolního tlaku (rychlé vynoření nebo rychlý vzlet letadla bez přetlakové kabiny, event. selhání systému přetlakové kabiny letadla) vede k desaturaci inertních plynů (zvláště dusíku) rozpuštěných v krvi a formování bublinek v krevním řečišti a v tkáních (svaly, mozek). Jde o aplikaci Henryho zákona, kdy při zvyšujícím se tlaku dochází k nárůstu množství rozpuštěného plynu: stav si lze představit jako situaci, kdy rychle otevřeme láhev se sycenou minerálkou a dojde k rychlému vývoji bublin plynu, který byl do té doby neviditelně rozptýlen v tekutině. Následkem je jak ischemické postižení, tak i přímé traumatické postižení jednotlivých tkání.

Klinický obraz

Dekompresní choroba se podle tíže příznaků rozděluje na dva stupně:

Stupeň 1 – postižení muskuloskeletální (bolest svalů, bolestivé ohýbání kloubů), postižení kůže (vyrážka, mramorování, svědění) a lymfatického systému (otoky obličeje a končetin).

Stupeň 2 – kardiovaskulární, plicní, gastrointestinální a mozkové postižení. U plicní formy jde o embolizaci bublin a drobných trombů do plicního řečiště. Objevuje se suchý kašel, bolest na hrudníku, dušnost a pravostranné selhávání. GIT forma, která se projevuje nejčastěji bolestmi v břiše a nauzeou, má příčinu především v poruchách cirkulace v portálním systému a embolizaci plynu do jater.

Nervová manifestace má formu různých ložiskových příznaků. Parestézie, křeče, halucinace. Dost často dochází k postižení míchy, nejvíce jsou postiženy zadní a posterolaterální provazce v oblastech chudého cévního zásobení v hrudních, horních lumbálních a dolních cervikálních segmentech. Krajní variantou je transverzální léze míšní (tzv. potápěčská obrna), se kterou se již v dnešní době nesetkáváme. Uvádí se, že u letců je nejčastější postižení mozku, u potápěčů míchy.

Postižena může být jakákoli tkáň. Dosti časté je postižení sluchu a rovnovážného systému stejně jako postižení zraku.

Chronická dekompresní nemoc

Jde o chronické neuropsychické změny a tzv. dysbarickou osteonekrózu. V poslední době spíše převládá názor, že význam a rozsah chronických změn byl přeceňován.

Léčba

Okamžitá rekomprese s následnou pozvolnou dekompresí v hyperbarické komoře + oxygenoterapie. I přes dosažení rychlé rekomprese může zůstat trvalý neurologický deficit.

Převzato z

Bednařík J., Ambler Z., Růžička E. et kol.
Klinická neurologie - speciální část. Praha: Triton 2010
http://www.tridistri.cz


Autor: autorů Kolektiv

Design and code by webmaster