Detail hesla - Meningoencefalitida klíšťová středoevropská

Meningoencefalitida klíšťová středoevropská



Slovníková definice
Arbovirové zánětlivé onemocnění mozku a mozkových blan, které se řadí mezi zoonózy.

Plná definice
Rezervoárem nákazy jsou drobní zemní savci, lišky, vysoká zvěř a přenašečem je klíště obecné. Člověk se nakazí přisátím infikovaného klíštěte, při nevhodném odstraňování klíštěte holou rukou a bez antiseptického přípravku, při odstraňování klíšťat domácím zvířatům (pes) a vzácně perorálně nepasterizovaným mlékem. Nákaza má přírodně ohniskový charakter a podíl infikovaných klíšťat v ohniscích může přesáhnout 5 %. Nákaza se vyskytuje v Evropě od Skandinávie po Jadran a od Německa až po země bývalého Sovětského svazu. V ČR jsou ohniska především v povodí řek Vltavy, Berounky, Sázavy, Labe a Dyje. Inkubační doba je obvykle 7 až 14 dnů s krajním rozmezím 2 až 28 dnů.

Nákaza může proběhnout inaparentně. Abortivní forma se projeví horečnatým chřipkovitým onemocněním bez postižení CNS, kdy po týdnu dochází k spontánnímu uzdravení. U části nemocných se však po přechodném zlepšení může objevit druhá fáze onemocnění. Znovu stoupá horečka již s typickým klinickým nálezem postižení CNS ve smyslu serózní meningitidy nebo meningoencefalitidy, kde kromě meningeálního syndromu jsou příznaky postižení mozku. Bývají poruchy spánku, ataxie, hypomimie, bradylalie, třes prstů, víček a jazyka, kvalitativní i kvantitativní poruchy vědomí a může dojít i k postižení hlavových nervů. Při vzácnější encefalomyelitidě se objeví chabé parézy především pažního pletence, a to někdy až po poklesu horeček. Nejhorší prognózu má forma bulbocervikální, kdy v důsledku postižení prodloužené míchy a krčních míšních segmentů může dojít k selhání vitálních center. Je nutná intenzivní péče často s umělou plicní ventilací. U dětí převažují abortivní a meningeální formy nemoci, ale u osob vyššího věku je průběh závažnější s častějším výskytem encefalomyelitidy. Diagnóza se stanovuje na základě klinického obrazu a vyšetření mozkomíšního moku. Etiologii potvrdí vyšetření specifických IgM protilátek, které se v séru objevují ve 2. týdnu onemocnění.

Pacienti s nervovými projevy jsou hospitalizováni na infekčních odděleních. Úmrtnost hospitalizovaných případů kolísá kolem 1 %. Až u 25 % nemocných přetrvávají určitou dobu neurovegetativní potíže (bolest hlavy, poruchy spánku, poruchy koncentrace, nedostatečná adaptace na zátěž a obtížné zvládání stresových situací). U méně než 10 % bývají následky trvalé (ložiskové příznaky, obrny, třesy, poruchy sluchu i zraku). Rekonvalescenty dispenzarizuje infektolog nebo neurolog. U paretických forem je vhodná lázeňská rehabilitace. Prevence znamená především chránit se před klíšťaty vhodným oděvem a repelenty, v místech s ohniskovým výskytem nepít nepasterizované mléko. Specifickou prevencí je očkování inaktivovanou vakcínou (FSME-IMMUN a ENCEPUR). Očkuje se 3 dávkami v časových intervalech 1 až 3 měsíců od podání 1. dávky a 5 až 12 měsíců po podání 2. dávky podle druhu použité vakcíny. K urychlení nástupu imunity lze 2. dávku podat již za 14 dnů po 1. dávce. Přeočkování se doporučuje po 3 až 5 letech. Očkovat lze po celý rok. Nejvhodnější doba je však konec zimy a začátek jara, tedy před nástupem sezónní aktivity klíšťat.

Marie Staňková, Vilma Marešová, Jiří Vaništa
Převzato z
Repetitorium infekčních nemocí. Praha: Triton 2008.
http://www.tridistri.cz

Autor: Redakce

Design and code by webmaster