Detail hesla - Terapie mozkových nádorů

Terapie mozkových nádorů



Slovníková definice
není k dispozici

Plná definice

Chirurgie

Benigní nádory odstraňujeme radikálně vždy, když nehrozí přídatné neurologické poškození; jinak se musíme spokojit s parciálním odstraněním. Principy léčby gliomů maligních i LG (low grade) jsou stejné: (1) získat dostatečné množství tkáně pro biopsii, (2) redukovat nádorovou tkáň s maximálním ušetřením nervových funkcí a (3) event. zahájit adekvátní adjuvantní léčbu.

Snížení tlakového působení nádoru zlepší neurologické funkce, zmenší závislost na kortikoidech. Narušením hematoencefalické bariéry chirurgickým výkonem lze očekávat i lepší odpověď na chemoterapii. Velikost resekce závisí na lokalizaci procesu, v elokventní krajině radikální exstirpace možná není. Pro určení přesného vztahu mezi lokalizací nádoru a elokventním kortexem (zejména motorickým nebo řečovým) je v současnosti používána metoda funkční magnetické rezonance a její fúze se standardní MR a dále peroperační přímá kortikální stimulace dle Ojemana. K typizaci nádoru, která je nezbytná pro určení radikality operačního zákroku, obvykle nestačí zobrazovací vyšetření, ale je nutná před- nebo peroperační biopsie. Předoperační punkční či endoskopické bioptické vyšetření má nízkou morbiditu a mortalitu a je zejména používané u nemocných s vysokou komorbiditou a velkým rizikem při otevřeném přístupu.

Klasická radioterapie

Klasické frakcionované zevní ozáření celkem 60 Gy v denních frakcích do 2 Gy. Je aplikována na objem nádoru vykazující „enhancement“ na CT s dvoucentimetrovým lemem v okolí nebo 1–2 cm za hranice procesu na snímcích v T2 vážených obrazech. Asi u poloviny anaplastických astrocytomů a u čtvrtiny glioblastomů dojde ke snížení objemu nádoru během radioterapie, obvykle na konci této léčby.

Stereotaktická radiochirurgie (ga ma nůž) a stereotaktická radioterapie lineárním urychlovaček

K výkonu jsou indikovány radiograficky dobře ohraničené léze menší než 4 cm. Proti brachyterapii má výhodu v tom, že není invazivní, umožňuje ošetření procesů chirurgicky nepřístupných nebo uložených v elokventních oblastech mozku a u nemocných s jinak závažnými jinými současnými komplikacemi (interní komorbiditou), např. infarktem myokardu apod.

IMRT – Intensity Modulated Radiation Therapy – kombinací většího počtu polí různých směrů je dosaženo optimálního rozložení dávky.

Stereotaktická intersticiální brachyterapie

Používá se k ošetření recidiv s předchozí radioterapií, nejlépe u jednoložiskové ohraničené léze pod 5 cm bez infiltrace corpus callosum, mozkového kmene nebo ependymu. Spočívá v stereotaktickém zavedení katétrů do ložiska s následným ozářením radioaktivním izotopem.

BNCT – Boron Neutron Capture Therapy

Je založena na vychytávání boru tumorózními buňkami po i.v. podání borových sloučenin s následnou radiací. K širšímu použití zatím nedošlo.

Chemoterapie celková

Má mírný efekt na prodloužení přežití při aplikaci souběžně s radioterapií po chirurgickém zákroku. Aktuálně se doporučuje co největší chirurgická resekce s následnou radioterapií a chemoterapií. Efekt se udává asi u 40 % nemocných. Na chemoterapii však vzniká také rezistence jako důsledek špatné propustnosti látek hematoencefalickou bariérou. V současnosti se používá v léčbě glioblastomů temozolomid jako alkylující cytostatikum a ještě modernější cilengitid, a to s konkomitantní radioterapií.

Chemoterapie lokální

Aplikace chemoterapeutika lokálně (Gliadel – obsahuje BCNU) může prodloužit střední přežití asi o 30 týdnů. Používá se u maligních gliomů. Dále uvedené léčebné způsoby jsou ve stadiu zkoušek.

Genová terapie

Lze ji charakterizovat jakožto použití nukleových kyselin jako farmaka. Na zavedení terapeutického genu do nádoru musíme mít k dispozici přenašeč (vektor), který je buď virového, nebo nevirového původu. Nejpopulárnějšími virovými nosiči jsou retrovirus, adenovirus a herpes simplex virus. Mezi nevirové nosiče patří čistá DNA nebo lipozomy. Tuto novou léčebnou éru M. L. Apuzzo vtipně označil za „nanoneurochirurgii“. V roli lokálně aplikujícího onkologa (s obejitím hematoencefalické bariéry, tj. přímo do mozku) se významně uplatní neurochirurg (Dunn a spol., 2003). Stratifikace nemocných do prognostických skupin povede k individualizaci léčby, která tentokrát bude specificky atakovat formální patogenezi nemoci: bude usilovat o opravu genetických alterací.

Fotodynamická terapie

Princip léčby je založen na celkovém nebo zevním podání fotodynamicky aktivní látky s následným ozářením ultrafialovým nebo viditelným zářením (světlem). U nás byl schválen jako fotosenzitizátor preparát TPPS4.

Imunoterapie – intratumorózní a intratékální podání ß-interferonu.

Mikrovlnná hypertermie se použív á ve spojení s radio- a chemoterapií u gliomů.

Léčba magnetickým polem – metoda TTF (Tumor Treatment Field). Její podstatou je dlouhodobá aplikace nízkovoltážního elektrického proudu, který generuje magnetické pole uvnitř mozku a v okolí nádoru. Toto pole destruuje rychle se dělící buňky v určité fázi buněčného cyklu. Terapie kmenovými buňkami je v experimentálním stadiu.

S. Němeček, I. Látr, J. Cerman, J. Náhlovský, P. Eliáš, J. Bednařík, J. Němečková, T. Česák, V. Hobza

Převzato z

Bednařík J., Ambler Z., Růžička E. et kol.
Klinická neurologie - speciální část. Praha: Triton 2010
http://www.tridistri.cz


Autor: autorů Kolektiv

Design and code by webmaster