Detail hesla - Poranění mozku - komplikace

Poranění mozku - komplikace



Slovníková definice
není k dispozici

Plná definice

Likvorea

Likvorea je spontánní odtékání mozkomíšního moku nejčastěji nosem při komunikaci mezi nitrolebním prostorem a nosními dutinami při fraktuře frontální nebo sfenoidální kosti (rinorea), méně často dochází k ušní likvoree při zlomenině skalní kosti s odtékáním moku do středouší (otorea). Další podmínkou je porušení integrity mozkových obalů: tvrdé pleny a pavučnice. V iniciální fázi je likvorea často překryta krvácením z nosu a uší při povrchových zraněních nebo frakturách nosních kůstek. Později má charakter vodnaté sekrece z nosu, která bývá nesprávně interpretována jako serózní (např. alergická) rýma. Dochází k akcentaci vytékání likvoru ve stoji a při předklonu. Ušní likvorea je mnohem méně nápadná, protože mozkomíšní mok odchází zpravidla ze středouší do faryngu.

Likvorea se vyskytuje u 5–10 % nemocných s frakturou baze lební. Většinou dochází k spontánnímu zhojení pouze klidem na lůžku. Může se manifestovat příznaky syndromu nitrolební (likvorové) hypotenze s typickou provokací bolesti hlavy ve stoji či sedu a mírnící se vleže. Hlavním rizikem je rozvoj bakteriální meningitidy. Likvoreu lze prokázat izotopovým vyšetřením, kdy lumbální punkcí vpravíme do likvoru radionuklid a měříme následně aktivitu tekutiny vytékající z uší nebo nosu. Operace přichází v úvahu, pokud likvorea perzistuje více než 2 týdny.

Pneumocefalus

Nejčastěji doprovází zlomeniny spodiny lebeční procházející přes vedlejší nosní dutiny. Vzduch je lokalizován v přední jámě. Při pronikání vzduchu při zlomenině pyramidy procházející přes pneumatický systém mastoidálních sklípků se vzduch zpravidla hromadí okcipitálně. Může jít o náhodný nález při RTG nebo CT vyšetření (výrazná charakteristická hypodenzita intrakraniálně mezi mozkem a kostí), někdy může působit bolesti hlavy. Vzduch by se měl během několika dnů po úrazu vstřebat. Přetrvávající přítomnost ukazuje na trvalou komunikaci nitrolebního prostoru se zevnějškem, tedy o bránu infekce jako u likvorey. Léčebně postupujeme stejně jako u likvorey: klid na lůžku, zákaz smrkání a foukání proti odporu, při přetrvávání nebo nárůstu vzduchu intrakraniálně přichází v úvahu operativní uzavření komunikace.

Meningitida

Vzniká u nemocných s otevřenými zraněními nebo se zlomeninou spodiny lebeční, která přechází přes vedlejší nosní dutiny nebo středouší. Vzniká spojení se zevním prostorem, a tím brána infekce. Meningitida zpravidla vzniká mezi 2.–8. dnem, ale může se vyvinout i po mnoha týdnech nebo opakovaně, zvláště při nepoznané fraktuře spodiny lebeční, která prochází přes jmenované dutiny. Léčba: antibiotika, v případě otevřených poranění správné ošetření rány, u fraktur baze lební s komunikací je třeba pátrat po komunikaci a tuto ošetřit.

Mozkový absces

Tak jako meningitida vzniká i absces u otevřených poranění nebo zlomenin baze s komunikací cestou nosních dutin nebo středouší. Vzniká v prvních týdnech po poranění. Klinický obraz a léčba se neliší od abscesů netraumatického původu.

Převzato z

Bednařík J., Ambler Z., Růžička E. et kol.
Klinická neurologie - speciální část. Praha: Triton 2010
http://www.tridistri.cz


Autor: autorů Kolektiv

Design and code by webmaster