Detail hesla - Zlomeniny

Zlomeniny



Slovníková definice
Zlomeninu lze definovat jako porušení souvislosti (kontinuity) kosti, které nastalo náhle nebo v omezeném časovém období, působením síly, jež překonala mechanickou fyzikální odolnost (rezistenci) kosti. Poranění pohybového ústrojí představují přibližně 70 % všech úrazů. Jejich následky nezřídka vytvářejí zásah do života jednotlivce a mohou vést ke změně zaměstnání, omezení ve sportu nebo i v běžném životě.


Plná definice

Etiologie a patogeneze

Mechanismus úrazu může být direktní nebo indirektní. Síly vedoucí ke zlomenině mohou být torzní, ohybové, střižné, kompresní a avulsní. Zlomenina může být úplná – neúplná, zaklíněná – dislokovaná. Dislokace může být napříč dlouhé osy kosti (ad latus) nebo dlouhá osa svírá s osou periferního úlomku úhel (ad axim). Periferní úlomek je rotován a/nebo je distální úlomek posunut v dlouhé ose (ad longitudinem). Přerušení kosti nemusí být úplné (infrakce, subperiostální nebo kompresivní zlomeniny u dětí), někdy vyhlíží jako puklina (fisura). U kostí tvořených houbovitou strukturou může dojít k tzv. kompresivní nebo kominutivní (»burst«) zlomenině. Nejmodernější dělení zlomenin je dle CCF (Comprehensive Classifica­tion of Fractures) AO společnosti ve Švýcarsku (1996). V zásadě rozeznáváme léčení konzervativní a operační.

Terapie

Konzervativní léčba spočívá v repozici, imobilizaci až do fáze konsolidace a v rehabilitaci. Repozice může být jednorázová tahem a protitahem, dlouhodobější pomocí náplasťové trakce nebo s použitím drátu či šroubu. Repozice má být provedena šetrně v místním nebo celkovém znecitlivění a postavení úlomků po repozici by mělo být anatomické nebo se tomuto postavení přiblížit. Nelze tolerovat dislokace ad periferiam. Fixace úlomků se dá provést rozmanitými materiály. Nejčastěji se k imobilizaci používají sádrové obvazy ve formě sádrových dlah. Doporučuje se aplikace podložených sádrových obvazů k zabránění vzniku kompartmentového syndromu. Po opadnutí otoku se sádrové dlahy dotáčí na kompletní sádrový obvaz. Platí obecné pravidlo, že sádrový obvaz nesmí být volný ani těsný a ani se volným nebo těsným stát. Většinou se imobilizuje kloub nad a pod zlomeninou, ale jsou některé výjimky (např. Collesova zlomenina aj.). Během imobilizace je nutné předcházet škodám z klidu a vynucené polohy. Jsou doporučována aktivní cvičení ne­imobilizovaných kloubů a izometrické cviky imobilizovaných svalů. Je nutné sledovat prokrvení a inervaci před repozicí, po repozici a v průběhu imobilizace. Proti otoku se doporučuje elevace končetin a aplikace ledu. Po snětí sádrové fixace je důležité přikládání elastických obvazů nebo punčoch. Bandážemi snižujeme riziko flebotrombózy a gravitačního otoku. Bezprostředně po snětí sádrové fixace zahajujeme rehabilitaci imobilizovaných kloubů.

Operační léčba zlomenin se řídí zásadami tzv. moderní osteosyntézy. Základním principem je stabilní osteosyntéza a včasná funkční léčba. Pro operace na pohybovém aparátu je nezbytné dodržet několik podmínek. V první řadě musí mít pracoviště, které se chce zabývat osteosyntézami samostatný operační sál pro kostní chirurgii, dále moderní přístrojové vybavení včetně pojízdného skiaskopického přístroje, tzv. C-ramena a dostatečné množství instrumentárií, implantátů a v neposlední řadě vyškolený tým lékařů, sester a instrumentářek pro tuto specializaci. Operace na kostech mají být prováděny co nejdříve, dovoluje-li to celkový stav pacienta. Polytraumata, některé dětské zlomeniny a otevřené zlomeniny by měly být ošetřeny v traumatologických centrech, aby se snížilo procento úmrtnosti a trvalých následků těchto závažných stavů.

K. Koudela

Převzato z

Horký K, ed. Lékařské repetitorium. Druhé vydání. Praha : Galén 2005, s. 695–696.

www.galen.cz


Autor: Galén


Doporučená literatura z nakladatelství Triton:

nakladatelství Triton
Základy ortopedie


Design and code by webmaster