Detail hesla - Sexuálně přenosná onemocnění

Sexuálně přenosná onemocnění



Slovníková definice
Široká skupina infekčních onemocnění, pro která je společné šíření převážně pohlavním stykem. Symptomatologie je rozdílná dle typu a stadia onemocnění, diagnostika a léčba se liší vzhledem k různým etiologickým agens.

Plná definice

Klasifikace

Klasické pohlavní nemoci (STD): gonorrhoea, syfilis, ulcus molle, granuloma inguinale, lymphogranuloma venereum – inguinale. Širší skupina pohlavních nemocí (STI): chlamydiové, mykoplazmatické, virové, protozoární, mykotické, parazitární.

Epidemiologie

Šíření STI je většinou ovlivněno sociálním i ekonomickým statusem populace a nízkou kulturní úrovní. Rizikovými faktory je promiskuitní sexuální chování, tj. nechráněný pohlavní styk, pohlavní styk s náhodným partnerem a vysoký počet sexuálních partnerů. Nejčastěji jsou postiženi mladí lidé. Migrace obyvatelstva a změna způsobu života mají za následek prudký nárůst STD/STI v ČR od začátku 90. let 20. století.

Etiopatogeneze

STD primárně postihují nejčastěji sliznici urogenitálního traktu, dále oční spojivku, rektum, ústní dutinu a kůži. V místě vstupu vzniká akutní zánět, většinou spojený s hnisavou sekrecí nebo tvorbou vředu. V dalších fázích může onemocnění přejít do chronického zánětu s postižením nejrůznějších orgánových soustav s možnými trvalými následky dle typu onemocnění. Nejzávažnější je syndrom získané imunodeficience (AIDS), způsobený virem HIV.

Symptomatologie

Gonorrhoea – původce Neisseria gonorrhoeae. U mužů hnisavý výtok z uretry a dysurie nebo mírné strangurie, u žen výtok z uretry nebo děložního hrdla, zánět bartolinských žláz a adnexitida spojená s pelvickým dyskomfortem.

Syfilis – původce Treponema pallidum. Primární léze (tvrdý vřed – ulcus durum), regionální lymfadenopatie. Sekundární syfilis – subfebrilie, exantém, artralgie, generalizovaná lymfadenopatie, tonzilitida, faryngitida, eroze genitálu (condylomata lata). Pozdní syfilis – orgánové postižení, specifický granulom (guma), aortitis, neurosyfilis (paralysis progressiva, tabes dorsalis).

Chlamydiové infekce – původce Chlamydia trachomatis (sérotyp D, E, F, G, H, I, J, K). U mužů způsobuje nespecifickou uretritidu, proktitidu, prostatitidu, epididymitidu, dále artritidu a konjuktivitidu jako samostatná onemocnění nebo v kombinaci s uretritidou jako Reiterův syndrom. Až v polovině případů probíhá nespecifická uretritida asymptomaticky, může být přítomen hlenovitý výtok, dysurické obtíže. U žen se infekce projevuje zánětem děložního hrdla, dělohy, vejcovodů a adnex až do obrazu chronického zánětlivého onemocnění pánevního (pelvic inflammatory disease – PID). Kombinací pelveoperitonitidy a perihepatitidy vzniká Fitz-Hugh-Curtisův syndrom. Perinatálním přenosem se může u novorozence vyvinout závažná konjunktivitida nebo atypická pneumonie.

Mykoplazmové infekce – původce Mycoplasma hominis, Ureaplasma urealyticum. U mužů nespecifická uretritida s řídkým výtokem, ojediněle prostatitida, u žen vaginitida. Často současně s chlamydiovou infekcí.

Trichomoniáza – původce Trichomonas vaginalis. U mužů většinou asymptomatický průběh nebo ranní výtok z uretry, dysurie. U žen dyspareunie, pěnivý žlutozelený vaginální výtok, vulvitida, cervicitida (jahodový cervix).

Kandidové infekce – původce Candida albicans, tropicalis, crusei, glabrata. U mužů mykotická balanopostitida s ragádami, později vznik fimózy. U žen vulvovaginitida, pruritus, hustý bělavý (tvarohovitý) výtok. Rozdělení na nekomplikované a komplikované infekce (rekurentní nebo vážné infekce, nonalbicans kandidóza, těhotné ženy, diabetes mellitus, imunosuprese).

Herpetické infekce – původce Herpes simplex virus (HSV-1, HSV-2). Drobné vezikuly zevního genitálu, cervixu, rekta, bolestivá regionální lymfadenopatie, celkové příznaky – febrilie a myalgie. Riziko bakteriální superinfekce.

Diagnostika

Gonorrhoea – mikroskopické vyšetření a kultivace sekretu s průkazem Neisseria gonorrhoae.

Syfilis – přímý mikroskopický průkaz Treponema pallidum, přímá imunofluorescence, přímý průkaz DNA patogenu metodou polymerázové řetězové reakce (PCR). Sérologický průkaz – netreponemové reakce (rychlá reaginová reakce – RRR, Veneral Diseases Research Laboratories – VLDR), treponemové reakce (k verifikaci diagnózy, sledování léčby a aktivity nemoci). U neurosyfilis je nutné vyšetření likvoru.

Chlamydiové infekce – kultivace materiálu na speciálních půdách, imunofluorescence, enzymová imunoesej, v současnosti je standardní metodou přímý průkaz pomocí PCR.

Mykoplazmové infekce – kultivace a metoda PCR.

Trichomoniáza – nativní mikroskopické vyšetření sekretu s průkazem prvoka, kultivace sekretu (u mužů i první proud moči).

Kandidové infekce – mikroskopické vyšetření sekretu (barvení dle Grama), kultivace na Sabouraudově agaru.

Herpetické infekce – klinický obraz, sérologické vyšetření (typ – specifické).

Diferenciální diagnostika

Vřed genitálu – gonorrhoea, syfilis, ulcus molle, granuloma inguinale, lymphogranuloma venereum, herpetické infekce.

Ulcus molle (měkký vřed) – původce Haemophilus ducreyi, tropické onemocnění, mnohočetné měkké bolestivé vředy na genitálu až exulcerace tříselné lymfadenopatie (bubo), léčen makrolidy, kotrimoxazolem.

Granuloma inguinale (donovanóza) – původce Donovania granulomatis, tropická infekce, pomalá progrese vředu na genitálu s granulacemi, bez primární lymfadenopatie, léčba tetracyklinovými antibiotiky, makrolidy.

Lymphogranuloma venereum – subtropická/tropická infekce, původce Chlamydia trachomatis (sérotyp L1-13), drobný vřed genitálu, ve druhé fázi inguinální lymfadenopatie, až tvorba abscesů a píštělí, celkové projevy. Léčba doxycyklinem nebo makrolidy.

Uretrální nebo vaginální výtok – gonorrhoea, chlamydiové nebo mykoplazmové infekce, trichomoniáza, chemická uretritida/vaginóza, bakteriální vaginóza.

Terapie

Gonorrhoea – cefixim 400 mg, ciprofloxacin 500 mg nebo ofloxacin 400 mg perorálně v jedné dávce. Protože je gonorrhoea často doprovázena chlamydiovou infekcí, je vhodné současně léčit empiricky i toto onemocnění.

Syfilis – prokain-penicilin 1,5 mil. jednotek i.m. denně 21 dní, depotní penicilin 1,2 mil. jednotek i.m. dvakrát v odstupu 14 dní. Při léčbě hrozí Jarisch-Herxheimerova reakce způsobená uvolněním endotoxinů ze spirochet. Při alergii na penicilin je možné podat erytromycin nebo tetracyklin.

Chlamydiové infekce – azitromycin 1 g perorálně v jedné dávce nebo doxycyklin 200 mg perorálně denně ve dvou rozdělených dávkách po dobu 7 dnů. Kontrolní vyšetření by mělo být provedeno až za 4 týdny po ukončení terapie.

Mykoplazmové infekce – léčba pouze při klinických projevech, lékem volby jsou tetracyklinová antibiotika, lze podávat i makrolidy nebo chinolony.

Trichomoniáza – metronidazol 2 g perorálně v jedné dávce, při selhání léčby metronidazol 1 g perorálně denně ve dvou rozdělených dávkách po dobu 7 dnů.

Kandidové infekce – nekomplikované – azolová antimykotika lokálně (klotrimazol, flukonazol, itrakonazol), polyenová antimykotika lokálně (nystatin), flukonazol 150 mg perorálně v jedné dávce. Komplikované infekce – delší doba lokální léčby, flukonazol opakovaně perorálně, dlouhodobé udržovací režimy.

Herpetické infekce – antivirotika lokálně pouze na začátku onemocnění, jinak perorálně nejčastěji acyklovir (800 mg dvakrát denně nebo 400 mg třikrát denně po dobu 5 dnů). Lokálně antiseptika a antibiotika k prevenci bakteriální superinfekce.

Průběh

Edukace a preventivní opatření jsou zásadní pro snížení rizika získání a následného šíření infekce. Včasná diagnostika a zahájení terapie je nezbytná pro úspěšnou léčbu onemocnění, stejně jako dodržování stanoveného režimu pacientem. Úspěšnost léčby se potvrzuje negativním vyšetřením. Ve všech případech je doporučeno vyšetření sexuálních partnerů, eventuálně dle původce onemocnění je možné zahájit léčbu u sexuálního partnera i při negativním kultivačním vyšetření (např. u chlamydiové infekce). Diagnostika, léčba a dispenzarizace u klasických pohlavních chorob (STD) se řídí zákonem č. 258/2000 Sb. 

O. Čapoun

Převzato z
Hanuš T., ed.
Urologie - lékařské repetitorium. Praha: Triton 2010
http://www.tridistri.cz


Autor: MUDr. Otakar Čapoun


Literatura:
Burstein, G. R., Workowski, K. A.: Sexually transmitted diseases treatment guidelines.
Curr. Opin. Pediatr., 2003, 15(4): 391–7.
Poláčková, Z.: Pohlavní choroby – I. díl. Dermatol. Praxi, 2008, 2(2): 74–6.
Poláčková, Z.: Pohlavní choroby – II. díl. Urolog. Praxi, 2008, 9(5): 242–5.
Poláčková, Z.: Pohlavní choroby – III. díl. Urolog. Praxi, 2009, 10(2): 82–8.

Design and code by webmaster