Detail hesla - Intoxikace návykovými látkami

Intoxikace návykovými látkami



Slovníková definice
není k dispozici

Plná definice
Návykové látky je možné dělit různým způsobem. Mnohdy se jejich účinky kombinují. Podle převládajícího působení na CNS je dělíme na:

Psychostimulancia – pervitin, kokain, extáze, amphetamin, efedrin, phenmetrazin.
Charakteristika: vyvolávají psychickou závislost (dychtění po účinku látky), nevyvolávají somatickou závislost. Konzument očekává zvýšení úrovně bdění a urychlení psychomotoriky, příznačné je snížení chuti k jídlu a hubnutí, což je ale po odeznění účinku následováno zvýšeným příjmem potravy a návratem k původní hmotnosti. Může dojít ke vzniku tzv. toxické psychózy (příznaky podobné schizofrenii).

Halucinogeny – kanabinoidy, LSD, lysohlávky, muchomůrka červená, fencyclidin, ketamin aj. Charakteristika: nevypočitatelný efekt („good trip“, „bad trip“ i s rizikem autoagresivního jednání), nepřítomnost odvykacího stavu, nevzniká somatická závislost, vzniká pouze mírná psychická závislost, možnost tzv. „flashbacku“ – opakování stavu prožitého při akutní intoxikaci s časovým odstupem (udává se rok i více).

Látky s tlumivým účinkem – opium, heroin, morphin, codein, dolsin (pethidin), braun, barbituráty, benzo¬diazepiny.
Intoxikace návykovými látkami je neodmyslitelně spjata s toxikománií. Je nutné připomenout, že kromě samostatné problematiky akutních intoxikací je především vlivem nitrožilního užívání tvrdých drog také častější výskyt infekčních onemocnění, např. infekční endokarditidy, hepatitidy C a B, HIV/AIDS, což s sebou přináší také riziko přenosu na populaci.

Přehled intoxikací návykovými látkami je uveden v Tab. 1.
Dále uvádíme podrobněji údaje o intoxikaci pervitinem a opiáty.

Tab. 1 – Přehled intoxikací návykovými látkami

Halucinogeny

Kanabinoidy - marihuana, hašiš   
• Obsahuje THC (tetrahydrocannabinol), které se v CNS váže na své receptory. Aplikace kouřením nebo perorálně.

Klinický obraz: V závislosti na dávce je účinek halu-cinogenní, stimulační i sedativní. Zpočátku sevřenost, úzkost, později pocit blaženosti, pohody, smích, halucinace, ale i panická ataka a záchvaty zuřivosti. Dále nacházíme setřelou řeč, překrvené spojivky, mydriázu, mírnou hypertenzi a tachykardii.

Terapie: většinou stačí uklidnění a observace, v případě perorální intoxikace lze provést výplach žaludku a podat aktivní uhlí, jinak postupujeme symptomaticky, při křečích nebo výrazném neklidu diazepam.

LSD - dethylamid kys. lysergové   
• Typický halucinogen, látka velice účinná již ve velmi malém množství, i proto se na „trh“ dodává v tzv. tripech (malé papírky napuštěné účinnou látkou), jež se vkládají pod jazyk.

Klinický obraz: „goog trip“ euforie, zostření smyslového vjemu – hovoří s předměty), pseudohalucinace (barevné obrazy krajiny, pestrá směsice tvarů a barev), pocit stavů beztíže. „Bad trip“ – anxieta, panická ataka, agresivita, paranoia. Dále tachykardie, mydriáza, tremor, křeče, hypertermie. Po odeznění účinku přetrvává zmatenost.

Léčba: především symptomatická, při „bad trip“ diazepam

Lysohlávky   
• viz. intoxikace houbami

Psychostimulancia

Extáze   
• původně syntetizována jako lék na hubnutí, má psychostimulační, ale i halucinogenní účinek. Typická party droga.

Klinický obraz: zpočátku neklid, zmatenost, postupně optimistická nálada, ztráta zábran, zesiluje se smyslové vnímání, objevují se halucinace, zvýšené psychomotorické tempo – typicky se dostavuje taneční „extáze“ až do úplného vyčerpání s nebezpečím dehydratace. Dále hypertenze, tachykardie, pocení, hypertermie, třes až křeče.

Léčba: především symptomatická, rehydratace, chlazení, antihypertenziva.

Pervitin
• viz. níže

Látky s tlumivým účinkem

Opiáty   
• viz. níže

Benzodiazepiny   
• viz. lékové intoxikace

Pervitin

Jde o látku s nefyziologickým stimulačním účinkem na CNS. Zvyšuje množství neuromediátorů (noradrenalinu, dopaminu, serotoninu) v synaptické štěrbině. Pervitin (metamfetamin) je typicky česká droga. Vyrábí se z efedrinu, respektive z pseudoefedrinu získaného z běžně dostupných léků (Modafen 24, Nurofen Stopgrip nebo Panadol Plusgrip).

Pervitin je narkomany užíván intravenózně, perorálně a šňupáním. Nástup účinku je velmi rychlý, při i.v. aplikaci prakticky okamžitý. Intoxikace odeznívá asi do 24 hodin, tento „dojezd“ je spojen s nepříjemným pocitem (úzkost, útlum). Na pervitin vzniká psychická závislost. Existuje jen malé rozmezí mezi lehkou intoxikací a těžkou otravou.

Klinický obraz

Mnohé klinické příznaky akutní intoxikace jsou odrazem aktivace sympatiku. Častá je euforie (veselost, družnost, hovornost, touha po pohybu, hyperaktivita až agitovanost, ztráta zábran), psychomotorický neklid, chybí potřeba spánku a mohou se objevit halucinace. Dále hyperventilace, tachykardie, hypertenze, pocení, hypertermie, třes, fascikulace, křeče, mydriáza. Hrozí intrakraniální krvácení, fibrilace komor, akutní koronární syndromy i akutní renální selhání (rhabdomyolýza při křečích, dehydratace). V těžkých případech dochází k naprostému vyčerpání organismu, dehydrataci a rozvratu vnitřního prostředí (metabolická acidóza, hypoglykemie). Může dojít k úmrtí v důsledku kolapsu dechového centra. U chronického toxikomana postupně vzniká tolerance k účinkům euforizujícím, intoxikace pak může probíhat spíše pod obrazem panické ataky.

Léčba

• Při neklidu a křečích podáváme diazepam (Apaurin inj.) v dávce 0,1–0,2 mg/kg i.v., lze opakovat po 5 až 10 minutách, celkově však nepřekračujeme dávku 30 mg. Další možností vhodnou při nedostupnosti žíly je midazolam (Dormicum inj.) v dávce 0,1–0,2 mg/kg i.m. Zejména při psychotických příznacích je možné podání haloperidolu (Haloperidol inj.) 10 mg i.m. nebo velmi pomalu i.v.
• Při tachykardii a hypertenzi podáváme β-blokátotry bez vnitřní sympatické aktivity např. atenolol 5–10 mg i.v. (Tenormin inj.).
• Hypertemii řešíme vnějším a/nebo vnitřním ochlazováním chlazenými infuzemi, čímž zároveň řešíme i dehydrataci. Při neúspěchu podáváme dantrolen 1–2 mg/kg, možno opakovat do maximální celkové dávky 10 mg/kg/den.

Opiáty

Opiáty se v CNS vážou na opioidní (endorfinové) receptory. Řadíme je mezi látky s tlumivým účinkem. Významným projevem působení na CNS je deprese dechového centra. Typickými zástupci jsou morphin (alkaloid opia), heroin, codein, braun, methadon a také často používané léky – fentanyl, tramal, pethidin (dolsin). V lékařství se opiáty používají především jako analgetika, ale i jako antitusika (codein). Po delším užívání opiátů se vyvíjí tolerance a vzniká fyzická i psychická závislost. Příznačné je trvalé užívání i přes vědomí závažných důsledků. Obstarání drogy má přednost před všemi ostatními zájmy. Nejvíce návykový je heroin – heroinismus je považován za nejtěžší toxikomanii. Způsob aplikace je injekční, kouřením, inhalováním i šňupáním.

Klinické projevy akutní intoxikace

Euforie, lhostejnost, psychická pohoda, apatie, otupělost, pocit tepla zejména v obličeji, celkové zpomalení psychomotorického tempa, charakteristická mióza velikosti špendlíkové hlavičky, kopřivka, svědění („mravenci“), intoxikovaný se škrábe po celém těle, a to i v kómatu.
Při těžké intoxikaci dochází k útlumu dechového centra – dýchání je mělké a povrchní, bradykardii, hypotenzi, hypotermii, poruše vědomí až kómatu. S nastupující hypoxií mozku se mióza mění v mydriázu. Závažným projevem je rozvoj nekardiálního edému plic.

Léčba

• Pokud došlo k užití opiátu perorálně, je do jedné hodiny možný výplach žaludku s následným podáním aktivního uhlí.
• Naloxon (Intrenon inj.) je specifický opioidní antagonista. Podáváme pomalu i.v. v dávce 0,4 mg, s postupným přidáváním 0,1 mg po 2 minutách do celkové iniciální dávky 2 mg, je možno opakovat po 2–3 minutách až do celkové maximální dávky 10 mg, pokud nedojde k zlepšení klinického stavu ani po této dávce, je diagnóza intoxikace opiáty sporná. Již iniciální dávka 0,4 mg většinou dostačuje při předávkování heroinem. Naloxon působí krátce (pouze asi 1–2 hodiny), proto je nutné postiženého několik hodin monitorovat, neboť po odeznění účinku naloxonu je možný návrat projevů intoxikace včetně útlumu dýchání.
• Symptomatická léčba: Oxygenoterapie, případně intubace a umělá plicní ventilace, při edému plic s přetlakem na konci exspiria. Po odeznění akutní intoxikace nastupují abstinenční příznaky, které je možné tlumit diazepamem, tiapridem, případně haloperidolem.

Převzato z

Češka R. et kol.
Interna. Praha: Triton 2010
http://www.tridistri.cz

Autor: prof. MUDr. Richard Češka, CSc. a kolektiv autorů

Design and code by webmaster