Detail hesla - Deficit svalové AMP deaminázy

Deficit svalové AMP deaminázy



Slovníková definice
Deficit svalové AMP deaminázy je přítomný u 1–2 % kavkazské populace. Většina jedinců je asymptomatických.

Plná definice
Klinické projevy

Deficit svalové AMP deaminázy (AMP-DA, často nazývaná v klinické literatuře myoadenylátdeamináza) je přítomný u 1–2 % kavkazské populace. Většina deficitních jedinců je asymptomatických. Přesto některé subjekty, u nichž je deficit AMP-DA označován jako primární, mají izolovanou svalovou slabost, únavnost, svalové křeče nebo bolesti svalů po mírném až intenzivním cvičení, někdy spojené se zvýšením aktivity kreatinkinázy v séru, a mírné odchylky při vyšetření EMG. Chybí svalová atrofie a histologické odchylky.

Primární deficit AMP-DA byl původně zjištěn u mladého dospělého, ale později byla pozorována široká variabilita s ohledem na věk (1,5–70 let) začátku symptomů. Navíc byl enzymatický deficit zjištěn u pacientů s hypotonií a/nebo kardiomyopatií a u asymptomatických členů rodiny subjektu s poruchou.

Sekundární deficit AMP-DA byl zjištěn v souvislosti se závažnými neuromuskulárními poruchami, mezi nimi např. u amyotrofické laterální sklerózy, fascioskapulohumerální myopatie, Kugelberg-Welanderova syndromu, polyneuropatií a Werdnig-Hoffmannovy choroby.

Metabolické odchylky

AMP-DA, adenylosukcinátsyntetáza a adenylosukcináza tvoří cyklus purinových nukleotidů. Ve svalu je v tomto cyklu předpokládána řada funkcí:

· odstraňování AMP, který se tvoří během cvičení, aby byla podpořena tvorba ATP z ADP za účasti myokinázy (adenylátkinázy);

· uvolňování amoniaku a IMP, oba stimulátory glykolýzy, a tedy tvorba energie;

· tvorbu fumarátu, intermediátu cyklu kyseliny citrónové, který také poskytuje energii.

Proto se zvažuje, že svalová dysfunkce, pozorovaná u primárního deficitu AMP-DA, je způsobena poruchou tvorby energie pro svalovou kontrakci. To je ale v rozporu s velkým počtem asymptomatických jedinců s deficitem AMP-DA, a proto se předpokládá, že deficit by mohl mít synergický efekt ve spojení s jinými dosud neidentifikovanými poruchami.

Je třeba poznamenat, že svaly, játra a erytrocyty obsahují jiné izoformy AMP-DA. Regulační mutace jaterní AMP-DA byla navrhována jako příčina primární dny s nadprodukcí kyseliny močové. Jedinci s kompletním, i když zcela asymptomatickým deficitem erytrocytární AMP-DA, byli zjištěni v Japonsku, Koreji a Taiwanu.

Genetika

Primární deficit AMP-DA se zřejmě přenáší autozomálně recesivně.

Gen AMPD1 , gen kódující svalovou AMP-DA, je lokalizován na chromozomu 1.

U většiny jedinců s primárním deficitem je porucha způsobena nonsense mutací c.34C ® T , která způsobuje stop kodon. Populační studie ukazují, že tato mutovaná alela byla nalezena ve vysoké frekvenci v kavkazské populaci. To je v souladu se zjištěním, že asi ve 2 % diagnostických svalových biopsií je deficit AMP-DA. Předpokládá se, že mutace se rozšířila od dávného západoevropského předka.

Nedávno byly u jedinců s deficitem AMP-DA zjištěny vzácnější mutace v genu AMPD1. Je zajímavé, že mutace v genu AMPD1 jsou asi spojeny s lepší prognózou z hlediska srdečních chorob.

Diagnostické testy

Screening této poruchy může být proveden pomocí ischemického testu. Několikanásobný vzestup koncentrace amoniaku v žilní plazmě, pozorovaný u zdravých subjektů, u deficitu AMP-DA chybí. Definitivní diagnóza je stanovena histochemickým nebo biochemickým vyšetřením svalové biopsie.

U primárního deficitu je aktivita AMP-DA pod 2 % normy a imunoprecipitací je nalezeno málo nebo žádný enzym. U sekundárního deficitu je aktivita 2–15 % normy a obvykle je přítomna značná imunoreaktivita. V řadě rozsáhlých sérií svalových biopsií provedených z diagnostických důvodů byla nízká aktivita enzymu nalezena u asi 2 % všech vzorků.

Léčba a prognóza

U pacientů může dojít k postupné progresi jejich symptomů, což může vést k bodu, kdy i oblékání a několik kroků chůze může vést k únavě a myalgiím. Měli by cvičit s opatrností, aby nedošlo k rhabdomyolýze a myoglobinurii. Bylo publikováno, že podání ribózy (2–60 g/den p.o. rozděleně v několika dávkách) zlepší svalovou sílu a vytrvalost.


Autor: Redakce


Literatura:
Fernandes, J., Saudubray, J.M., Berghe, G., Walter, J. Diagnostika a léčba dědičných metabolických poruch. Praha: Triton 2008

Design and code by webmaster