Detail hesla - Syndrom Quinckeho

Syndrom Quinckeho



Slovníková definice
Náhle vzniklý edém kůže, podkoží a sliznic v oblasti obličeje, ústní dutiny, hrtanu, trávicího traktu, pohlavních orgánů na alergickém podkladě. Otok v oblasti hrtanu může vést k dušení. Často se součastně objevuje kopřivka. Může být také přítomné zvracení, průjem, cefalea. Heinrich Irenaeus Quincke (26. 8. 1842, Frankfurt an der Oder – 19. 5. 1922, Frankfurt am Main), německý internista. Studoval medicínu v Heidelbergu, Würzburgu a Berlině, mezi jeho učitelé patřili Rudolf Virchow, Albert von Kölliker, Hermann Helmholtz a jiní. Působil jako profesor vnitřního lékařství v Bernu a v Kielu. Jeho jméno je spojováno s „Quinckeho kapilární pulsací“ a „Quinckeho polohou“. Mezi jeho největší přínos lze zařadit zavedení lumbální punkce jako diagnostické a terapeutické techniky. V roce 1891 provedl první lumbální punkci u dítěte s hydrocefalem.


Autor: Redakce

Design and code by webmaster