Detail hesla - Deficit 3-fosfoglycerátdehydrogenázy

Deficit 3-fosfoglycerátdehydrogenázy



Slovníková definice
Autozomálně recesivní porucha projevující se mikrocefalií, hlubokou psychomotorickou retardací, závažnou spastickou tetraplegií a nystagmem.

Plná definice
Klinické projevy

 

Je známo nejméně devět pacientů ze čtyř rodin s touto poruchou (první popsán v roce 1996). Při narození byla přítomna mikrocefalie, rozvinula se hluboká psychomotorická retardace, závažná spastická tetraplegie, nystagmus a nezvladatelné křeče (včetně hypsarytmie).

Navíc u jednoho pacienta byla zjištěna vrozená bilaterální katarakta, u dvou sourozenců růstová retardace a hypogonadismus a u jiných sourozenců megaloblastická anémie. Magnetická rezonance mozku odhalila korovou a podkorovou hypotrofii a projevy porušené myelinizace.

Metabolické odchylky

Deficit 3-fosfoglycerátdehydrogenázy, prvního kroku v biosyntéze serinu způsobuje snížení koncentrace serinu a v menším rozsahu i glycinu v likvoru a v plazmě nalačno. Serin se tak u těchto pacientů stává esenciální aminokyselinou. Výrazné hromadění substrátu 3-fosfoglycerátu není pravděpodobné, neboť je to intermediát glykolýzy. Proto je asi deficit serinu v mozku určujícím činitelem choroby. Serin hraje významnou roli v syntéze důležitých složek mozku a myelinu, jako jsou bílkoviny, glycin, cystein, serinové fosfolipidy, sfingomyeliny a cerebrosidy.

U dvou pacientů s megaloblastickou anémií byla v CSF zjištěna snížená hladina metyltetrahydrofolátu. To může být vysvětleno faktem, že serin je metabolizován na glycin reakcí, které se účastní metylentetrahydrofolát, který je poté redukován na metyltetrahydrofolát.

Genetika

Je to autozomálně recesivní porucha. Gen pro 3-fosfoglycerátdehydrogenázu byl mapován na chromozomu 1q12. Byly identifikovány dvě missense mutace. Prenatální diagnostika je možná pouze mutační analýzou, neboť chybějí data o enzymatické aktivitě v choriových klcích a amniocytech.

Diagnostické testy

Podezření na diagnózu by mělo vzniknout u pacientů s encefalopatií včetně vrozené mikrocefalie. Aminokyseliny v plazmě musí být vyšetřovány nalačno (rozmezí u pacientů 28 - 64 m mol/l, normální rozmezí 70 -
187 m mol/l), neboť hladiny serinu a glycinu mohou být po jídle normální. V likvoru jsou hladiny serinu obvykle snížené (6 - 8 m mol/l, kontrolní rozmezí 35 - 80), stejně jako hladiny glycinu, ale v menší míře.

Diagnóza je potvrzena zjištěním deficitu aktivity 3-fosfoglycerátdehydrogenázy ve fibroblastech (publikovaná reziduální aktivita 6 - 22 %).

Léčba a prognóza

Léčba L-serinem má pozitivní vliv na křeče, spasticitu, krmení a chování těchto pacientů. Léčba L-serinem p.o. (až 600 mg/kg/den v šesti rozdělených dávkách) upravuje biochemické odchylky u všech popsaných pacientů a odstraňuje křeče u většiny pacientů, i u těch, u nichž předtím selhaly různé typy antiepileptické léčby. Během léčby L-serinem bylo pozorováno zvýšení objemu bílé hmoty a u některých pacientů pokrok v myelinizaci. U dvou pacientů se křeče zastavily až po přidání glycinu (200 mg/kg/den).

U dívky diagnostikované prenatálně z důvodu opožděného růstu hlavy byl L-serin podáván matce v dávce 190 mg/kg/den ve třech rozdělených dávkách od 27. týdne gestace. Léčba upravila fetální růst hlavy a při následné postnatální léčbě je u dívky ve třech letech normální psychomotorický vývoj.


Autor: Redakce


Literatura:
Fernandes, J., Saudubray, J.M., Berghe, G., Walter, J. Diagnostika a léčba dědičných metabolických poruch. Praha: Triton 2008

Design and code by webmaster