Detail hesla - Deficit purinnukleosidfosforylázy

Deficit purinnukleosidfosforylázy



Slovníková definice
Deficit je dědičný autozomálně recesivně a projevuje se opakovanými infekcemi.

Plná definice
Klinické projevy

Opakované infekce začínají obvykle později, koncem 1. roku života až do 5–6 let, a zpočátku jsou méně závažné než u deficitu ADA. Byla publikována nápadně zvýšená vnímavost vůči virovým onemocněním, jako jsou plané neštovice, spalničky, cytomegalovirus a kravské neštovice, ale objevují se také závažné kandidové a hnisavé infekce. Třetina pacientů má anémii a u 2/3 se objevují neurologické symptomy, včetně spastické tetra- a diplegie, ataxie a tremoru. Imunologické studie odhalily zhoršující se deficit buněčné imunity, projevující se výrazným snížením počtu T buněk. Asi u 1/3 pacientů je porucha funkce B lymfocytů.

Metabolické odchylky

Deficit vyvolává v tělesných tekutinách hromadění čtyř substrátů enzymu, které jsou normálně téměř nedetekovatelné, zejména guanosinu, inosinu a jejich deoxyanalogů. Deoxyanalogy vznikají při katabolismu DNA. Tvorba kyseliny močové je tak výrazně omezená. Závažná porucha buněčné imunity, typická pro tuto poruchu, byla vysvětlena hromaděním velkého množství dGTP, zvláště v T buňkách. Ten se tvoří z deoxyguanosinu, inhibuje ribonukleosidreduktázu, a tak poškozuje dělení buněk.

Genetika

Deficit je dědičný autozomálně recesivně. Studie genu PNP, lokalizovaného na chromozomu 14, odhalily řadu molekulárních defektů, z nichž nejčastější byla mutace R234P.

Diagnostické testy

Pacienti často mají překvapivě nízkou tvorbu kyseliny močové . Koncentrace kyseliny močové v plazmě je obvykle pod 60 m mol/l a může být dokonce nedetekovatelná. U pacientů s reziduální aktivitou PNP může být urikémie na hranici normy. Také vylučování kyseliny močové močí je obvykle výrazně sníženo. Měly by být vyloučeny jiné příčiny hypourikémie, jako je deficit xantinoxidázy (viz níže) a podání léků (kyselina acetylosalicylová, thiazidová diretika). Enzymatická diagnostika deficitu PNP se obvykle provádí v erytrocytech.

Léčba a prognóza

Donedávna většina pacientů umírala při celkové nezvladatelné virové nebo bakteriální infekci, i když v pozdějším věku než u neléčených pacientů s deficitem ADA. Léčba zahrnuje transplantaci kostní dřeně a opakované transfuze normálních ozářených erytrocytů. Nedávno byla publikována úspěšná transplantace od kompatibilního dárce. Enzymová a genová léčba mohou být dostupné v blízké budoucnosti.


Autor: Redakce


Literatura:
Fernandes, J., Saudubray, J.M., Berghe, G., Walter, J. Diagnostika a léčba dědičných metabolických poruch. Praha: Triton 2008

Design and code by webmaster