Detail hesla - Deficit dekarboxylázy aromatických L-aminokyselin

Deficit dekarboxylázy aromatických L-aminokyselin



Slovníková definice
Porucha je autozomálně recesivně dědičná a projevuje se především neurologickými symptomy (těžkou a progresivní epileptickou encefalopatií, trupovou hypotonií, hypertonií končetin).

Plná definice
Klinické projevy

Od prvního popisu v roce 1988 byl deficit dekarboxylázy aromatických L-aminokyselin popsán u pacientů z mnoha částí světa.

Novorozenecké symptomy byly popsány asi u poloviny z nich (poruchy sání a problémy s krmením, letargie, zvýšené úlekové reakce, hypotermie, ptóza), ale u všech pacientů se objeví neurologické symptomy během prvních šesti měsíců života. Pacienti mohou mít těžkou a progresivní epileptickou encefalopatii nebo (výraznou) trupovou hypotonii a hypertonii končetin. Mohou se rozvinout projevy extrapyramidové poruchy s generalizovanou hypotonií, dystonií končetin a hypokinezemi, často s okulogyrickými krizemi, ptózou, poruchy autonomních dysfunkcí (nestabilita tělesné teploty s hypotermií, gastrointestinální symptomy, paroxysmy pocení, poruchy sympatické regulace srdeční akce a krevního tlaku) a závažné opoždění vývoje. Zpočátku je podezření na epilepsii, mozkovou příhodu, hyperekplexii a mitochondriální poruchu.

Metabolické odchylky

Dekarboxyláza aromatických L-aminokyselin se účastní dvou metabolických cest – biosyntézy katecholaminů a serotoninu. Aktivita homodimerického enzymu vyžaduje pyridoxalfosfát jako kofaktor .

Deficit enzymu vede k deficitu katecholaminů a serotoninu . Koncentrace katabolitů (HVA z dopaminu, 5-HIAA ze serotoninu a MHPG v centrálním nervovém systému z noradrenalinu) jsou v likvoru výrazně sníženy. Dalším významným biochemickým symptomem poruchy je zvýšená koncentrace metabolitů nad metabolickým blokem – L-dopa, 3-methoxytyrosinu, vanillaktátu (VLA) a 5-HTP. Často je nález zvýšeného vylučování VLA v profilu organických kyselin prvním důležitým vodítkem k této diagnóze. U řady pacientů byla zjištěna paradoxní hyperdopaminurie , pravděpodobně při vzniku dopaminu a jeho metabolitů v jiných než nervových buňkách.

Genetika

Deficit dekarboxylázy aromatických L-aminokyselin je dědičný autozomálně recesivně.

Gen pro dekarboxylázu aromatických L-aminokyselin byl mapován na chromozomu 7p11.

Byly popsány mutace v tomto genu.

Diagnostické testy

Mohou být zjištěny zvýšené hodnoty L-dopa, 3-methoxytyrosinu, VLA a 5-HTP v moči, likvoru a plazmě. V profilu organických kyselin v moči může být zjištěno zvýšené vylučování vanillaktátu. Také nízké koncentrace HVA, 5-HIAA a MHPG v likvoru mohou vést k diagnóze. Stejně jako u deficitu TH tato vyšetření v likvoru vyžadují spolupráci s laboratoří se zkušenostmi v této oblasti.

Deficit dekarboxylázy aromatických L-aminokyselin může být snadno potvrzen na enzymatické úrovni , neboť všichni pacienti mají deficit enzymu v plazmě.

Tento nález výrazně připomíná situaci u deficitu pyridoxinfosfátoxidázy (PNPO), kde jsou ale další metabolické odchylky, včetně zvýšení koncentrace glycinu a ornithinu.

Léčba a prognóza

Léčba u deficitu dekarboxylázy aromatických L-aminokyselin může být prospěšná, ale účinek je omezený a dlouhodobá prognóza je špatná.

Pro symptomatickou léčbu byly použity v jednotlivých případech různé strategie. Zahrnují suplementaci kofaktoru v podobě vitaminu B6, inhibitory MAO (tranylcypromin, segelin, phenelzin), agonisty dopaminu (pergolid, bromokriptin), vysoké dávky dopa jako „substrátovou léčbu“, serotoninergní látky (fluoxetin) nebo jejich kombinace s anticholinergními léky (trihexylphenidyl). Zdá se, že chlapci reagují na léčbu lépe než dívky.


Autor: Redakce


Literatura:
Fernandes, J., Saudubray, J.M., Berghe, G., Walter, J. Diagnostika a léčba dědičných metabolických poruch. Praha: Triton 2008

Design and code by webmaster