Medicabaze.cz

Osteoporóza v dětství je poměrně vzácná. Ve většině případů jde o osteoporózu sekundární, provázející např. hyperkortizolismy, celiakii a jiné malabsorpce či maldigesce, homocystinurii, nebo jde o osteoporózu vyvolanou imobilizací či dlouhodobým podáváním některých léků (antiepileptik, steroidů). Klasickým případem osteoporózy v juvenilním věku je osteoporóza u hypogonadismu, provázejícího anorexia mentalis, a u žen provozujících některé vrcholové sporty (gymnastiku, balet). Sekundární osteoporóza je relativně častá rovněž u leukémií v dětském věku a provází i některé vrozené choroby – typickým případem je osteogenesis imperfecta.

Primární idiopatická juvenilní osteoporóza je popisována vzácně. Objevuje se mezi 4. a 20. rokem, začíná před pubertou a s nástupem adolescence obvykle mizí. Mezi klinické příznaky patří bolesti v zádech, typická je zvýšená incidence fraktur při neadekvátním traumatickém ději. Někdy nacházíme deformaci páteře, obvykle ve smyslu zvýšené hrudní kyfózy. Diagnosticky vycházíme z klinických údajů, kostní denzitometrie a laboratorních vyšetření. Typická je negativní bilance kalcia, není vzácná hyperkalciurie.

Definitivní terapie primární idiopatické juvenilní osteoporózy není známá, důležité je zajištění dobré životosprávy, pohybu, dostatku kalcia (včetně jeho suplementace) a vitaminu D.

V. Palička

Převzato z

Horký K, ed. Lékařské repetitorium. Druhé vydání. Praha : Galén 2005, s. 422.

www.galen.cz