Detail hesla - Hypomagnezémie primární se sekundární hypokalcémií

Hypomagnezémie primární se sekundární hypokalcémií



Slovníková definice
Vzácná autozomálně recesivní porucha. Pacienti se obvykle projeví v prvních měsících života generalizovanými křečemi nebo jinými symptomy zvýšené neuromuskulární excitability, jako je dráždivost, špatný spánek, svalové spazmy a/nebo tetanie.

Plná definice
Klinické projevy

 

Primární hypomagnezémie se sekundární hypokalcémií (HSH) je vzácná autozomálně recesivní porucha. Byla poprvé zjištěna v roce 1965 a od té doby bylo popsáno více než 50 kojenců z celého světa. Pacienti se obvykle projeví v prvních měsících života generalizovanými křečemi nebo jinými symptomy zvýšené neuromuskulární excitability, jako je dráždivost, špatný spánek, svalové spazmy a/nebo tetanie.

Metabolické odchylky

Primární hypomagnezémie je způsobena poruchou vstřebávání hořčíku ze střeva. Podpůrným faktorem může být snížený renální práh pro hořčík.

Choroba je způsobena poruchou proteinu TRPM6 , člena long transient receptor potential channel (TRPM) family, který spolu se svým nejbližším homologem TRPM7 tvoří na povrchu buněk iontový kanál pro hořčík . Genetická porucha TPRM6 brání assemblaci komplexu, a tak poškozuje transport hořčíku.

Závažná hypomagnezémie blokuje syntézu a/nebo uvolňování parathormonu . Navíc, je-li přítomna hypomagnezémie, podání parathormonu (PTH) nevede ke zvýšení hladiny kalcia v séru. Hypokalcémie u HSH je tedy sekundární při nízkých hladinách parathormonu v kombinaci s některou formou rezistence periferního orgánu.

Genetika

I když poměr muži/ženy rovný čtyřem u prvních popsaných pacientů vedl k úvodnímu návrhu na X-vázanou dědičnost, další genetická vyšetření prokázala autozomálně recesivní dědičnost. To bylo jasně určeno, když byl gen lokalizován na malý interval na chromozomu 9q22 mapováním ve třech nepříbuzných rodokmenech beduínů. V tomto intervalu dvě skupiny postupně identifikovaly mutace v genu TRPM6. Tento gen je exprimován v tenkém i tlustém střevě a v buňkách distálních tubulů.

Diagnostické testy

Primární hypomagnezémie je charakterizována velmi nízkými hladinami hořčíku v séru (0,24 ± 0,11 mmol/l, norma 0,65−1,20 mmol/l) v kombinaci s nízkou hladinou kalcia v séru (1,64 ± 0,41 mmol/l, norma 2,12−2,70 mmol/l). V přítomnosti hypomagnezémie je snížené vylučování hořčíku močí a hladiny PTH jsou nepřiměřeně nízké. Nebyly získány důkazy pro malabsorpci dalších živin a renální funkce nejsou jinak postiženy.

Léčba a prognóza

Není-li tato porucha léčena, vede k trvalému neurologickému postižení nebo smrti. Suplementace hořčíku upravuje všechny klinické symptomy. Zpočátku by hořčík měl být podáván i.v. Přesná dávka závisí na odpovědi pacienta, ale je obvykle v rozmezí 0,5−1,5 ml/kg/den 10% roztoku MgSO4. Po stabilizaci může léčba pokračovat p.o. v množství, které musí být přizpůsobeno klinické odpovědi.

V sérii 15 pacientů se individuální dávka pohybovala mezi 0,7−3,5 mmol/kg/den elementárního hořčíku. Při tomto režimu se upravuje hladina kalcia v séru, ale hladina hořčíku zůstává těsně pod normální hladinou (0,53 ± 0,12 mmol/l). Rozdělení p.o. suplementace hořčíku do 3−5 dávek zmenší kolísání hladin hořčíku v séru a zabrání rozvoji chronických průjmů u mnoha, ale ne všech pacientů.

Prognóza primární hypomagnezémie je dobrá, je-li diagnóza stanovena časně, při léčbě je růst a vývoj normální. Pacienti, kteří mají časté křeče vyvolané hypomagnezémií/hypokalcémií před nebo po stanovení diagnózy, mají riziko rozvoje psychomotorické retardace.


Autor: Redakce


Literatura:
Fernandes, J., Saudubray, J.M., Berghe, G., Walter, J. Diagnostika a léčba dědičných metabolických poruch. Praha: Triton 2008

Design and code by webmaster