Detail hesla - Syndrom únavový chronický

Syndrom únavový chronický



Slovníková definice
Je charakterizován těžkou únavou a vyčerpaností se snížením obecné denní i pracovní aktivity o více než 50 % po dobu přinejmenším šesti měsíců. Po odpočinku a ani např. po delším spánku se nedostavuje pocit osvěžení.

Plná definice

Na kolik se u syndromu chronické únavy jedná o reálně existující nemoc či o hlavní symptom jak psychogenních, tak i jistých somatogenních onemocnění, je jak předmětem sporu, tak i dalšího výzkumu. Již dříve byl podobný chorobný stav označován nejrůznějšími synonymy:

  • syndrom psychofyzické vyčerpanosti
  • syndrom neurastenie či psychastenie
  • somatický výraz úzkostné či depresivní neurózy
  • forma larvované deprese
  • psychogenní somatizace resp. psychosomatóza
  • posttraumatický syndrom (po psychické traumatizaci)
  • forma konverzní neurózy
  • epidemická neuromyasténie
  • psychogenní revmatismus resp. myalgický syndrom
  • epidemická myalgická encefalomyelitida
  • postvirální syndrom
  • chronická infekční mononukleóza
  • chronická infekce virem Epstein-Barrové (EB virus)
  • postinfekční syndrom únavy

Podmínkou je vyloučení organických onemocnění, která mají za následek vyčerpanost organismu.

Epidemiologie

Prevalence onemocnění je udávána 37 nemocných na 100 000 obyvatel, v USA 500 nemocných na 100 000 obyvatel. Epidemiologické údaje však jsou rozporné, příčinou bude nejednotnost v používání pojmů prolongované a chronické únavy.

Nejčastěji jsou postiženy ženy středního věku, vzdělané bělošky. Muži a děti mohou onemocnět také. Jde převážně o lidi ambiciózní, pracovně velmi vytížené.

Symptomatologie

Holmesova kritéria syndromu chronické únavy

A. Dvě hlavní, která musí splňovat každý pacient.

B. Jedenáct symptomových kritérií.

C. Tři fyzikální kritéria

A – Hlavní kritéria

1. Prvním kritériem je náhle vzniklá a vracející se neadekvátní únava, dříve se nevyskytující a způsobující více než 50 % snížení předešlé aktivity, trvající déle než 6 měsíců.

2. Druhým kritériem je vyloučení známých stavů, které se mohou vyznačovat nadměrnou únavou:

– nádorová onemocnění,

– anémie a jiné hematologické choroby,

– chronické infekce jako je Lymeská borrelióza, toxoplazmóza, tuberkulóza, parazitární houbové a plísňové infekce,

– snížená činnost štítné žlázy,

– onemocnění nadledvinek, hypofýzy,

– diabetes mellitus,

sclerosis multiplex,

– zánětlivá onemocnění svalů,

– zánětlivé revmatické choroby,

– lékové závislosti,

– chronické postižení jater, ledvin,

– krevní choroby,

– postižení srdce a plic,

– psychiatrické nemoci jako endogenní deprese, neurózy, schizofrenie, hysterie.


B – Symptomová kritéria (11)

– zvýšená teplota (37,3–38 °C).

– bolesti v krku,

– bolestivost a lehké zduření krčních a podpažních lymfatických uzlin,

– generalizovaná únava svalů,

– bolesti ve svalech,

– protrahovaná únava po námaze, dříve dobře tolerované,

– bolesti kloubů bez zarudnutí,

– bolesti hlavy,

– neuropsychické poruchy (špatné soustředění, světloplachost, poruchy paměti, deprese, předrážděnost),

– poruchy spánku (spavost, špatné usínání, buzení se),

– rozvoj příznaků během několika hodin až dnů.


C – Fyzikální kritéria (3)

– orální teplota 37,3–38,6° C,

– neexsudativní faryngitida,

– hmatné a citlivé lymfatické uzliny kolem kývačů na krku nebo v podpažní jamce (uzliny větší než 2 cm v průměru svědčí pro jiné onemocnění!).

Hodnocení kritérií

Při chronickém únavovém syndromu musí být pozitivní obě hlavní kritéria, 6 z 11 symptomových a 2 ze 3 fyzikálních.

Pokud nejsou k dispozici fyzikální kritéria, musí být z 11 symptomových kritérií přítomno 8.

U pacientů nacházíme kromě únavy také alergie, poruchy štítné žlázy, recidivující infekty horních cest dýchacích, funkční poruchy zažívacího traktu jako je dráždivý tračník, dráždivý žlučník, nesnášenlivost některých jídel, pocit na zvracení, záněty povrchových nebo hlubokých žil dolních končetin, erysipel nízký krevní tlak, opakované gynekologické záněty u žen, úporné kvasinkové a houbové infekce kůže a sliznic často ve spojení se sníženou hodnotou slizničních protilátek IgA.

U mladých žen se často setkáme s návazností obtíží na dobu po porodu.

Etiopatogeneze

Etiopatogenicky přichází v úvahu následující modely vzniku chronického únavového syndromu:

  1. Jedná se převážně o psychogenní onemocnění, pravděpodobně jde o vyústění či doprovodný příznak různých psychogenních poruch, resp. u různých psychodynamických souvislostí.
  2. Jedná se o psychický příznak původně somatického, nejčastěji virového onemocnění, který z psychogenních důvodů přetrvává, to znamená, že nabyl jisté funkčnosti v osobnosti či vztahovosti pacienta.
  3. Jedná se o původně somatické onemocnění (virové, bakteriální apod.), jež zanechá „slabé místo“, takže při další tělesné či psychické zátěži se toto místo s původními příznaky únavy a vyčerpanosti zaktivuje.
  4. Jedná se o snížení obranyschopnosti následkem buď somatického (např. virového) onemocnění nebo chronického stresu, což se projeví tím, že následující stres, konflikt či jakákoliv jiná zátěž vede opět velmi rychle k vyčerpání a únavě.
  5. Jedná se o vrozenou či získanou slabost neuroendokrinologických a imunologických interakcí, takže nejrůznější zátěže, zvláště pak virová onemocnění, plísňová onemocnění či vlivy chemikálií a nezdravého životního prostředí vedou k dekompenzaci a zhroucení imunologické odpovědi s následujícími symptomy vyčerpání.
  6. Jedná se o autoimunitní či toxikologickou nemoc.

Dosud se nepodařilo identifikovat žádné etiologické infekční agens. Chronická infekce EB virem je častá, ale není specifická. Více než 70 % postižených má v anamnéze deprese.

Diagnostika

Diagnostika vychází z Holmesových kritérií. Pro tuto jednotku nenacházíme žádný specifický laboratorní test ani zobrazovací metodu. Předpokladem diagnosy je vyloučení závažných onemocnění a normální hodnoty základních laboratorních vyšetření: sedimentace, krevní obraz, celková bílkovina, albumin, globulinové spektrum, alaninaminotransferáza, alkalická fosfatáza, glykemie, urea, kreatinin, , elektrolyty, TSH, vyšetření močového sedimentu a chemické vyšetření moči.

Diferenciální diagnóza

Je nutné vyloučit onemocnění, která jsou únavou doprovázena. (onemocnění žláz s vnitřní sekrecí,, nádorová onemocnění, hematologické poruchy, endogenní deprese, anorexie, infekce, kardiovaskulární poruchy, narkolepsie, demence, závislosti na návykových látkách.)

Velká část pacientů s muskuloskeletálními obtížemi splňuje kriteria také pro fibromyalgický syndrom.

Terapie

Nemedikamentózní léčba spočívá v psychoterapeutické práci s pacientem. Účelem je zlepšení sebekontroly, sebeřízení a pocit ovlivnitelnosti svého stavu, neboť často bezmocnost a bezvýchodnost pacienty nejvíc trápí. V neposlední řadě jsou indikovány i různé jiné tzv. tělesné psychoterapie či fyzioterapeutické procedury – zde je třeba se individuálně řídit podle toho co pacientovi zprostředkuje úlevu. Lze použít některé prostředky fyzikální terapie vedoucí k vyplavování endorfinů (elektroléčebné proudy s frekvencí mezi 5–10Hz). Můžeme se pokusit ovlivnit strav dietoterapií, a to zvláště při výrazné obezitě.

Medikamentózně lze v indikovaných případech podávat psychofarmaka. Při snaze o ovlivnění bolestí pohybového systému se psychofarmaka podávají v kombinaci s analgetiky či nesteroidními antirevmatiky. Samotná analgetika a NSA nemají výrazný účinek. Někteří pacienti reagují na myorelaxancia benzodiazepinového typu. Nebyl prokázán přínos antivirotik (acyklovir) ani mega dávek polyvalentního IgG či léčba transfer faktorem.

Někteří pacienti mohou reagovat pozitivně i na alternativní způsoby léčení, ať je to již akupunktura, homeopatická léčba, různé druhy masáží, jóga a ayurvédská medicína.

Průběh

U většiny nemocných přetrvává dlouhodobě funkční neschopnost. U některých pacientů se mohou obtíže časem zmírnit.


Autor: Redakce


Literatura:
Pavelka K., Rovenský J.: Klinická revmatologie, Galén, 1.vydání, 2003
Poněšický J., Kačinetzová A.: Chronická únava I, Triton, 1. vydání, 2003

Design and code by webmaster