Detail hesla - Stomatologika

Stomatologika



Slovníková definice
není k dispozici

Plná definice
U afekcí postihujících dutinu ústní či při bolesti v krku se uplatňuje celá řada látek. Ačkoliv sliny obsahují dezinfekčně či antimikrobiálně působící látky (peroxid vodíku, thiokyanát, laktoperoxidáza, lysozym, laktoferin či imunoglobulin IgA), velmi často se v klinické praxi setkáváme s místními antiseptiky. Nejčastěji jde o kvartérní aminy (benzalkonium, benzoxonium, tridekanamin, cetylpyridinium), ale bohatě využívány jsou i další – hexetidin, jodpovidon, chlorhexidin, hexylresorcinol, fusafungin či dichlor­ben­zenmetanol/amylmetakrezol. Kvartérní aminy a chlorhexidin působí narušení buněčné stěny s následnou cytolýzou, ostatní zástupci působí nespecificky. Vedle těchto látek jsou ještě řazeny benzydamin či flurbiprofen, jejichž primární účinek je protizánětlivý. V některých případech mohou být kombinovány s lokálním anestetikem (benzokain či lidokain) za účelem usnadnění polykání při bolestech v krku. Během gravidity je lege artis možné použít pouze tridekanamin.

Obecně se se všemi těmito látkami lze setkat u akutních či chronických zánětů dýchacích cest, gingivitid, stomatitid, glositid, v redukci zubního plaku, při foetor ex ore (halitóza) nebo u adjuvantní léčby chorob dutiny ústní (lichen, pemfigoid aj.) či u drobných chirurgických zákroků v dutině ústní. Jejich užití je většinou velmi dobře snášeno, byť např. u chlorhexidinu je třeba počítat s dočasnou hnědavou diskolorací zubů.

K ošetření zubního lůžka po jeho čištění či extrakci zubu je využíváno antiseptikum eugenol v kombinaci s lidokainem. Kombinace cetylpyridinu a lidokainu mírní bolest spojenou s prořezáváním dentice; analogicky působí též lidokain s výtažkem z heřmánku.

U zánětů závěsného zubního aparátu se vedle antiseptik s výhodou využívá i kyselina hyaluronová, jež mj. urychluje hojení slizničních erozí či poškození/otlaku dásní při nošení rovnátek či zubní protézy.
K prevenci zubního kazu jsou využívány fluoridy – fluorid sodný, fluorid cínatý (vyvolává hnědavé zabarvení zubů především kolem výplní), monofluorofosforečnany či aminofluoridy, ve kterých je fluor vázán na zbytek aminomastné kyseliny (struktura podobná tensidům). Tato struktura usnad­ňuje vazbu v povrchových vrstvách skloviny, a podporuje tak její remineralizaci. Současně potlačují nebo inhibují metabolismus mikroorganismů v zubním plaku a zabraňují tak vzniku zubního kazu nebo jeho vývoj zpomalují.

K bělení zubů slouží hydroxid peroxidu nebo karbamid peroxidu. Méně šetrná jsou abraziva na bázi křemenky či hydroxidu hlinitého.

Nyní se u zubního plaku a v terapii mírné až střední formy gingivitis těší vedle výše uvedených antiseptik velké oblibě přípravky na bázi esenciálních olejů (např. Listerin). Při kontaktu s tkáněmi dutiny ústní částečně pronikají i k subgingiválním bakteriím a k zaníceným tkáním. Díky baktericidním vlastnostem mají tyto oleje rovněž příznivý vliv na stav biofilmu. Zlepšením metabolismu, proregeneračními vlastnostmi a antioxidačním účinkem může u parodontitid pomoci i koenzym Q10 (ubichinon).

J. Slíva, M. Votava

Převzato z
Slíva J., Votava M.
Farmakologie. Praha: Triton 2010
http://www.tridistri.cz

Autor: MUDr. Martin Votava, Ph.D. MUDr. Jiří Slíva, Ph.D.,

Design and code by webmaster