Detail hesla - Parasympatomimetika

Parasympatomimetika



Slovníková definice
Látky, které napodobují (mimikují) účinky vyvolané podrážděním parasympatiku.

Plná definice
Dle schopnosti působení prostřednictvím receptorů je dělíme na přímá a ne­přímá.

Přímá parasympatomimetika

Samotný acetylcholin se v klinické praxi nepoužívá, neboť je po nitrožilním podání velmi rychle odbouráván acetylcholinesterázou (AChE). Z esterů cholinu je dnes využíván pouze karbachol k navození miózy u očních operací. Vedle agonistického působení na N i M receptory rovněž slabě blokuje AChE. Další látkou je alkaloid pilokarpin, jenž snižuje nitrooční tlak usnadněním odtoku komorové tekutiny. Využíván je u chronického glaukomu s otevřeným či s uzavřeným komorovým úhlem a u akutního glaukomového záchvatu.
Látka vareniklin je využívána v odvykací léčbě kouření. Vyznačuje se vysokou afinitou alfa-4/beta-2 nikotinového receptoru, kde působí jako parciální agonista. Tato vazba vyvolává účinek dostatečný k úlevě od symptomů z vysazení nikotinu (agonistická aktivita) a zároveň zabraňuje navázání nikotinu na tyto receptory (antagonistická aktivita) a snižuje tak příjemné pocity spojené s kouřením.

Nepřímá parasympatomimetika

Vážou se na AChE a podléhají rychlé hydrolýze. Zatímco alkoholová část jejich molekuly se z enzymu rychle uvolňuje, kyselá část zůstává navázána déle – dokud se zbytek molekuly z enzymu neuvolní, působí jako inhibitor a enzym není dostupný pro hydrolýzu endogenního acetylcholinu, jehož koncentrace se v blízkosti svých cílových receptorů pomalu zvyšuje.

Látky působící inhibičně na AChE (AChEI) dělíme na reverzibilní a ireverzibilní inhibitory.

Z reverzibilních AChEI již u nás není registrováno edrofonium (využíváno v tzv. edrofoniovém testu u myasthenia gravis). Dostupné jsou pyridostigmin, neostigmin, fysostigmin, distigmin a ambenonium. Využívány jsou u myasthenia gravis, u pooperačního či neurogenního ileu, u retence moče či ke zvratu neuromuskulární blokády. Látky donepezil, rivastigmin a galantamin jsou využívány v léčbě demence Alzheimerova typu.

Ireverzibilní blokádu AChEI navozují organofosfáty, kterých se v minulosti užívalo např. v léčbě glaukomu (echothiofát) či svrabu (malathion). Dnes jsou známé především jako součást zemědělských hnojiv či jako bojové látky (sarin, soman, tabun aj.). V případě intoxikace lze jako antidotum využít reaktivátory AChE neboli oximy, ze kterých je u nás dostupný obidoxim. Tyto látky, jsou-li podány včas, rozvolňují vazbu organofosfátu a cholinesterázy a acetylcholin se tak přirozeně odbourává. Na ochranu ještě nezasažené AChE mohou posloužit i reverzibilně působící AChEI.

PARASYMPATOLYTIKA

Podle chemické struktury je dělíme na terciární a kvartérní aminy. Často zmiňované přírodní alkaloidy rulíku, blínu či durmanu náleží mezi terciární aminy, přičemž nejdůležitějšími obsaženými látkami jsou atropin, hyoscia­min a skopolamin.

Parasympatolytika nacházejí uplatnění u celé řady onemocnění, byť v některých indikacích byla nahrazena novějšími přípravky (např. gastrozepin v léčbě peptického vředu aj.). V očním lékařství je využíván atropin a tropikamid (derivát kyseliny tropové) k navození mydriázy a cykloplegie před vyšetřením očního pozadí či refraktometrií. Účinků atropinu je rovněž využíváno v premedikaci před celkovou anestezií, je antidotem při intoxikaci inhibitory acetylcholinesterázy (např. organofosfáty) a jinými parasympatomimetiky či např. u bradykardicko-hypotenzivního syndromu při akutním srdečním infarktu a bradykardií vzniklých buď primárně zvýšeným tonem vagu, nebo předávkováním beta-blokátory. Látky biperiden, procyklidin a benzatropin jsou využívány v léčbě Parkinsonovy choroby. Parasympatolytika jsou rovněž bohatě využívána u syndromu hyperaktivního močového měchýře (OAB), kde se uplatňují jak terciární (oxybutynin, tolterodin, darifenacin a solifenacin), tak i kvartérní aminy (trospium). Kvartérní aminy se hůře vstřebávají z GIT a na rozdíl od terciárních aminů omezeně prostupují do CNS, pročež se mnohdy označují jako periferně působící látky. Parasympatolytika jsou dále využívána jako spazmolytika), antiemetika či při intoxikaci houbami z čeledi Amanitaceae.

Nejvýznamnějšími nežádoucími účinky užití parasympatolytik jsou suchost kůže a sliznic, tachykardie, mydriáza a cykloplegie, stimulace až excitace CNS (halucinace, obluzenost, křeče až kóma). Tělesná teplota je zvýšená. Na nežádoucí účinky parasympatomimetik je třeba pomýšlet i u osob stěžujících si na nižší libido či u mužů s erektilní dysfunkcí.

J. Slíva, M. Votava

Převzato z
Slíva J., Votava M.
Farmakologie. Praha: Triton 2010
http://www.tridistri.cz

Autor: MUDr. Martin Votava, Ph.D. MUDr. Jiří Slíva, Ph.D.,

Design and code by webmaster