Detail hesla - Laktace – iniciace a zásady udržení

Laktace – iniciace a zásady udržení



Slovníková definice
Kojení je přirozený způsob výživy novorozenců a kojenců. Živiny mateřského mléka nejsou jen prostým zdrojem energie, ale poskytují dítěti mnoho dalších bioaktivních látek s multifunkčním významem. Ženské mléko (ŽM) je specificky adaptováno pro potřeby lidského mláděte. Výlučné kojení v prvních 6 měsících zajišťuje dítěti optimálně vyvážený přísun živin a s tím související růst, vývoj a programování zdraví. Strava dodává nejen živiny, ale je součástí mnoha sociálních interakcí. Kojení je iniciováno a udržováno hormony (prolaktin, oxytocin, endorfiny), které přímo zajišťují vznik pevné biologické vazby mezi matkou a dítětem. Na této vazbě se postupně buduje jejich vztah. Mateřské chování je pokračováním (návazností) pevně dané biologické dispozice. Těhotenství a porod jsou fyziologické procesy, jejich zdravý průběh přímo podmiňuje úspěšné zahájení kojení.

Plná definice

V ČR vychází podpora kojení z následujících rezolucí:

Program WHO Zdraví pro všechny do 21. století cíl 3 Zdravý start do života

Globální strategie pro výživu kojenců a malých dětí přijaté na 55. zasedání WHO v květnu 2002

Akční plán na podporu kojení v Evropské unii

Charta práv dítěte v čl. 24 považuje kojení za nejvyšší dostupný standard zdraví a za jedno ze základních práv dítěte. Baby Friendly Hospital Initiative vyhlášená WHO a UNICEF v r. 1989.

Fyziologie laktace

Kojení je fyziologický děj. Mléko se dotváří neustále pod vlivem hormonů. Tvorba těchto hormonů je stimulovaná sáním dítěte. Prolaktin je hormon vytvářený buňkami předního laloku hypofýzy. Stimuluje růst prsní žlázy a řídí tvorbu mléka v době kojení. Jeho hladinu zvyšuje sání a mechanické podněty v oblasti bradavky. Je přezdíván hormonem péče, pochopení a tvorby vztahu.

Oxytocin je peptidický hormon. Syntetizuje se v hypotalamickém jádře nucleus paraventricularis. Je uvolňován z neurohypofýzy. Má vliv na budování vztahu mezi matkou a dítětem.Bývá také nazýván hormonem důvěry či lásky, potlačuje strach ze zrady a zklamání. Po porodu způsobuje zavinování dělohy a ejekci mléka prostřednictvím myoepiteliálních buněk v bradavce (let down reflex). Stres snižuje jeho sekreci a tím je blokován tok mléka k dítěti.

Děti se rodí jedinečné s různou potřebou rytmu kojení. Proto je nutné přikládat dítě dle jeho individuálních potřeb. Hlad a žízeň určuje chuť dítěte sát. Délka a frekvence sání řídí množství dotvářeného mléka. Dítě musí sát efektivně. Efektivita sání záleží na správném přiložení. Kojení správně přiloženého dítěte je snazší než umělá výživa.

Pro správnou iniciaci laktace bezprostředně po porodu je důležité:

· Kvalitní předporodní příprava s dostatkem validních informací matce i rodině

· Fyziologicky probíhající těhotenství a porod

· Adaptace dítěte v časném, těsném a nerušeném kontaktu s matkou

· Respektování individuálního tempa adaptace dítěte, správná reakce na signály dítěte a jeho touhu sát – dítě saje efektivně průměrně až ve 40.–50. minutě života.

· Neoddělovat zbytečně matku od dítěte – separace může mít negativní dopad na kojení.

· Rozpoznat, kdy chce dítě sát, využít aktivní bdělosti dítěte a respektovat jeho individualitu a různorodost spánkových cyklů, spavé děti na kojení budit ve fázi REM spánku, kojit bez omezení délky a frekvence (normální je pití i 12x/24 hod.).

· Respektovat zásady správné techniky kojení, je nutné opakované posouzení správné polohy dítěte u prsu školeným pracovníkem. Naučit matku vnímat sání nutritivní a nenutritivní – tím se pak řídí jednotlivá délka přiložení dítěte.

· Dokrmovat v nezbytně nutných případech – preferovat vlastní mléko matky, dárcovské pasterizované mléko. Na poslední místě je dokrmování počáteční formulí. Dokrm podávat zásadně alternativně (tj. suplementorem, cévkou vedle prsu, stříkačkou, lžičkou či kádinkou). Nepoužívat dudlíky. Dudlík přímo narušuje správný mechanismus sání z prsu.

· Je-li váhový úbytek více než 7 %, vždy posoudit techniku kojení a efektivitu sání dítěte.

V průběhu prvních 6 měsíců je pro zachování dostatečné laktace vhodné:

· Podporovat matku ve výlučném kojení do ukončeného 6. měsíce.

· Znalost a posouzení techniky kojení – přímo pozorovat matku a dítě při kojení a zhodnotit efektivitu sání, ne jen délku přiložení dítěte k prsu.

· Sledovat prosperitu dítěte dle percentilových grafů, váhové přírůstky hodnotit od nejnižší poporodní hmotnosti. Respektovat četnější pití v souvislosti s růstovým spurtem kojenců a poučit matku o potřebě častého, neomezovaného, ale efektivního sání. Četnost sání není projevem nedostatečné tvorby či kvality ŽM. Nepodávat čaj ani šťávy.

Příčiny možných problémů při iniciaci a pokračování kojení

Ze strany matky:

· Žádná zkušenost s předchozím kojením, nedostatek mléka jako příčina neprospívání předchozího dítěte, ambivalentní rozhodnutí o kojení, výše vzdělání (ženy se základním vzděláním kojí kratší dobu), nereálné představy o kojení

· Matka příliš mladá nebo starší prvorodička (nad 35 let)

· Nedostatečná podpora v rodině, přežívající nesmyslná tvrzení o kvalitě ŽM, nutnost časného návratu do práce

· Komplikace porodu, krvácení, infekce, závažné systémové choroby matky a medikace matky

· Infekce a anomálie prsů (hypoplazie, výrazná asymetrie ve velikosti prsů, anomálie bradavek)

· Bolestivé, neustupující nalití prsou – není-li vhodný zásah, klesá zpětnovazebně tvorba mléka.

· Poškození bradavek – je známkou špatné techniky kojení s následným menším vyprázdněním prsu, v elká a trvalá bolest při kojení.

· Opožděný nástup laktace – po 4. dni

· Endokrinopatie (hypotyreóza, diabetes, hormonální dysbalance, hypofyzární insuficience)

· Nadměrná motivace ke kojení, neschopnost poznat „neprospívající dítě“ a odmítání dokrmu dítěte umělou stravou, i když je zřejmá potřeba dokrmu.

Ze strany dítěte:

· Nezralost (i hraniční, pod 38. ukončený týden gest. věku), hypotrofie, dvojčata

· Asfyxie, hypoxie, oběhové a respirační obtíže novorozence, p orodní trauma dítěte, porod SC

· Špatná technika kojení

· Ikterus – fototerapie

· Obtíže s přisáváním – orální dysfunkce, spavé a líně sající dítě s převahou nenutritivního sání

· Medikace dítěte, dítě s abstinenčním syndromem

· Anomálie obličeje a úst, vrozené vývojové vady ( rozštěpové vady, ankyloglosie, mikrognathie, makroglosie)

· Neurologické abnormity, hypertonie, hypotonie, iritabilita, predilekce hlavičky

· Závažné systémové onemocnění, hypoglykemie, infekce, metabolické a chromozomální vady

· Hmotnostní poporodní úbytek přes 10 % od porodní hmotnosti a s tím související poruchy vnitřního prostředí (hypernatremická dehydratace)

· Separace dítěte od matky delší než 24 hod.

· Omezování délky a frekvence kojení, neuvážený dokrm,p oužívání dudlíku, dokrm lahví

Po propuštění:

· Nedosažení porodní hmotnosti do 3 týdnů po porodu

· 14.–42. den – průměrný přírůstek 150–250 g/týden – hodnotit percentilové grafy, plně kojené dítě má jinou dynamiku růstu a přibývání než dítě na umělé stravě

· Neklid dítěte – n eklidné dítě při kojení může značit nedostatek i nadbytek mléka, při nadbytku ale dítě většinou prospívá (= tzv. hyperlaktační syndrom)

· Málo pomočených plen (= orientačně méně než 6/24 hod.)

· Hmotnostní úbytek po 10. dni života

· Opětovné zvýraznění ikteru

· Problémy se stolicí – málo stoliček tj. méně než 3–4 žluté stolice v l. měsíci

Normální barva stolice je hořčicová až oranžová, zelená. Zelená stolice (i několik dní) není patologická, je-li dítě spokojené a prospívá. Mnoho vodnatých, žlutých nebo zelených stoliček může znamenat málo tzv. zadního, více sytivého mléka, může být důsledkem špatné techniky sání. Hnědavá neobsažná stolička po 4. dnu znamená nejspíše málo mléka. Kojené dítě nemá zácpu – tuhá stolice vyžaduje vyšetření. Dítě starší než 4 týdny nemusí mít denně stoličku, pokud prospívá a je spokojené.

Příčiny možných problémů při iniciaci a pokračování kojení ze strany zdravotníků :

· Neodpovídající praktiky nemocnic v iniciaci laktace, rutinní dokrmování a špatná technika kojení, užití dudlíků a lahví, nesystematické, nedostatečné a nekvalifikované sledování dítěte. Nesprávně indikovaný dokrm. Velká většina problémů s kojením není rozpoznána v nemocnici.

· Časné propuštění novorozenců zvyšuje riziko nedostatku ŽM.

· Podcenění známek nedostatku ŽM, neznalost a nepoužití objektivních známek nedostatku ŽM

· Většina případů hypernatremické dehydratace byla zjištěna do 2 týdnů věku

· Nedostatečná podpora zdravotníků a rodiny stran kojení, dezinformace ze strany zdravotníků i laiků, nedostatek společenské podpory kojení

· Nerespektování mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka a propagace umělé výživy v mediích

Význam kojení pro dítě

Časným poporodním přiložením k prsu probíhá uklidnění a komfortnější adaptace dítěte. Navozují se velmi vysoké hladiny prolaktinu a oxytocinu, a tím se iniciuje laktace. Hormony se zásadně podílejí na vytváření biologické vazby a láskyplného vztahu mezi matkou a dítětem. Kolostrum obsahuje sIgA a imunokompetentní buňky matky. Tím je poskytována imunologická ochrana dítěti a reguluje se bakteriální slizniční osídlení. Kolostrum zvyšuje hodnoty glykemie v 90. minutě života. S kvalitnější iniciací laktace je šance na delší období výlučného kojení, a tím prokázaný pozitivní vliv na celoživotní zdraví dítěte

· Imunologický – prokázaný nižší výskyt běžných i vážných respiračních onemocnění, infekcí GIT, otitis media a prokázaný nižší výskyt život ohrožujících infekcí, NEC, IMC

· Pozitivní vliv na prevenci potravinových alergií

· Pozitivní vliv na prevenci nespecifických onemocnění GIT – Crohnova choroba, celiakie

· Prokázaná nižší incidence SIDS

· Nižší riziko některých chronických onemocnění související s metabolismem ( diabetes I. typu, hypercholesterolemie, metabolický syndrom, některé typy nádorového bujení)

· Lepší kritéria neurokognitivního vývoje

· Nižší výskyt ortodontických problémů

Nedostatek mateřského mléka

· Primární – anatomické důvody, stavy po operaci prsu, nedostatečné změny těhotenského prsu, endokrinopatie (hypofyzární insuficience apod.), závažné onemocnění matky

· Sekundární – častější, je následkem špatně řešených obtíží při kojení. Je potenciálně odvratitelný, řešitelný. Nedostatečný odběr mléka z prsu špatnou technikou sání vede k poklesu tvorby mléka v čase.

Zásady relaktace

· Kontrola techniky kojení

· Přikládat dítě co nejčastěji, střídat prsy a polohy (i 8–10x během jednoho kojení)

· Masáž, presace prsu v průběhu kojení, teplý obklad na prsa před kojením, odstříkání po každém kojení cca 15–20 minut

· Nepoužívat dudlíky, alternativní způsob dokrmu ideálně vlastním mlékem

· Relaxace matky – alternativní metody zvýšení tvorby mléka, užít laktagoga, dostatečný odpočinek matky a povzbuzení, nutná je podpora rodiny, posílení sebedůvěry kojící ženy.

· Postupné snižování dávek dokrmu

Kontraindikace (KI) kojení

· Galaktosemie, fenylketonurie – individuálně je částečné kojení možné

· Děti matek HIV/AIDS

· Léčba matky kontraindikovanými léky, radioizotopy – dle charakteru onemocnění přechodná KI

· Přechodná KI je při aktivním onemocnění TBC (odstříkané mléko matky je vhodné podávat), některá virová onemocnění, jimiž může být dítě ohroženo – aktivní herpes na prsu matky.

Závěr: Kojení by mělo být normou, krmení formulí výjimkou.

Převzato z
Bayer M., ed.
Pediatrie - lékařské repetitorium. Praha: Triton 2010
http://www.tridistri.cz


Autor: Redakce


Literatura:
American Academy of Pediatrics, Section on Breastfeeding. Breastfeeding and the use of the human milk. Pediatrics, 2005, 115, pp 496–506
Infant and young child feeding standard recommendation for the European Union, 2006
Přirozená výživa novorozence – kojení – hlavní zásady. Metodické doporučení pro ČR. Neonatologické listy, 2001, 1, s.11–13
Mydlilová A. Standardní praktické pokyny pro kojení v ČR, projekt podpory zdraví MZ ČR, 2006 č. 9265

Design and code by webmaster