Detail hesla - Lymeská borelióza

Lymeská borelióza



Slovníková definice
Systémové infekční onemocnění vyvolané spirochétou Borrelia burgdorferi sensu lato, která je na člověka přenášená klíšťaty rodu Ixodes. Onemocnění postihuje různé orgány – především kůži, nervový systém, klouby a srdce. Jedná se o nejrozšířenější antropozoonózu v České republice.

Plná definice

Etiopatogeneze

Vyvolavatelem je Borrelia burgdorferi, která má několik poddruhů s různou antigenní výbavou - v Evropě je nejčastější Borrelia afzelii a Borrelia garinii, v Americe Borrelia burgdorferi sensu stricto. Různá antigenní výbava borelií je důvodem některých rozdílů v klinickém obraze onemocnění. Souhrnně jsou borelie vyvolávající LB označovány jako Borrelia burgdorferi sensu lato.

Přenos na člověka byl prokázán po zákusu klíštětem - v Evropě druhem Ixodes ricinus, přenos jinými druhy hmyzu nebyl zatím prokázán.

Rezervoárem borelií jsou volně žijící zvířata - drobní savci, jeleni, srnci, ptáci a také některá domácí zvířata jako kočky, psi, skot, koně. Promořenost klíšťat boreliemi na našem území je 5−10 %, v některých oblastech až 40 % (Jižní Morava). Člověk se stává příležitostným hostitelem.

Po proniknutí borelií do kůže dochází k jejich pomnožení a šíření per continuitatem kůží. Nedojde-li k jejich eliminaci, šíří se do organismu krevní a lymfatickou cestou - latence bývá dny až měsíce. Za příznivých okolností jsou borelie schopné uchytit se v centrálním i periferním nervovém systému, kloubech, myokardu, kosterním svalstvu, některých tkáních oka a sekundárně v kůži. Borelie aktivují nespecifickou a následně i specifickou humorální i buněčnou odpověď. Asi jen u 5 % osob, které přišly do kontaktu s infekcí, dojde ke vzniku onemocnění.

Klinický obraz - se zaměřením na kožní projevy

Nemoc se vyvíjí ve stadiích, která nastupují týdny až roky od proniknutí infekce do organismu.

Časná manifestace onemocnění bývá obvykle v místě vstupu infekce do kůže za několik dnů až měsíců (nejčastěji 2−3 týdny) a mohou ji provázet nespecifické celkové příznaky - zvýšená teplota, bolesti hlavy, myalgie, artralgie, nechutenství. Specifickým projevem je erythema chronicum migrans. U menší části nemocných dochází k manifestaci v jiných orgánech a ke kožním změnám až v pozdějším stadiu.

Erythema chronicum migrans (ECM) : Až u 80 % nemocných. Začíná jako červená skvrna nebo papula v místě zákusu a šíří se do periferie živě červeným lemem - tvoří ložiska obvykle od 5 cm v průměru až do několika desítek cm, centrální část bývá s výbledem nebo lividní - vzhled prstence (anulární). Kůže v ložisku bývá na pohmat teplejší než okolní a subjektivně většinou nečiní žádné obtíže, vzácně může svědit nebo bolet.

Vzácně mohou být ložiska mnohočetná - sekundární diseminované projevy.

Boreliový lymfocytom (lymphadenosis cutis benigna)

V místech infekce po týdnech až měsících vzniká obvykle nebolestivý červenofialový uzel až několik cm v průměru, nejčastěji na ušním boltci, na areole prsní bradavky či na šourku. Někdy nacházíme regionální lymfadenopatii. Má charakteristický histologický obraz.

Acrodermatitis chronica atrophicans

Od přisátí klíštěte do vzniku uplyne několik let až desetiletí, postihuje dospělé.

Jiná orgánová postižení

Postižení kloubů: Mono- či oligoartritidy, migrující a asymetrické - nejčastěji postihují kolena a klouby rukou a nohou. Dále tendovaginitidy, entezitidy, burzitidy a myozitidy.

Postižení nervového systému: Chronická neuroborelióza pod obrazem progresivní encefalitidy nebo asymetrické polyneuritidy, obrna lícního a dalších hlavových nervů, chabé parézy, kořenová bolest, neuropsychické příznaky - nespavost, úzkost, deprese.

Postižení srdce: Myokarditidy s atrioventrikulárním blokem a poruchami rytmu, perikarditida nebo pankarditida.

Diagnostika

Opírá se o klinický obraz, údaj o zákusu klíštěte (kontakt s klíštětem) a laboratorní vyšetření.

Sérologická diagnostika - nejpoužívanější je metoda ELISA a Western blot.

Antiboreliové protilátky třídy IgM se objevují několik týdnů po začátku infekce a maxima dosahují za 6-8 týdnů, třídy IgG se začínají tvořit za 1-3 měsíce od infekce a mohou perzistovat léta. Při postižení CNS nacházíme protilátky v mozkomíšním moku.

!!! Z výše popsaného vyplývá, že při časně zastiženém Erythema chronicum migrans bývají antiboreliové protilátky negativní !!!

Dále až 10 % zdravých osob má pozitivní protilátky proti boreliím (IgG i IgM) a naopak i v pokročilém stadiu onemocnění mohou protilátky zcela chybět. To znamená, že sérologické vyšetření diagnózu podporuje, ale nestanovuje!

Falešně pozitivní výsledky nacházíme u jiných spirochetových infekcí - syfilis, leptospiróza, při pozitivitě autoprotilátek u systémových onemocnění.

Diferenciální diagnostika

Erythema chronicum migrans: štípnutí hmyzem, erysipel, fixní lékový exantém, anulární erytémy, granuloma annulare

Boreliový lymfocytom: maligní lymfom, sarkoidóza, oznobeniny, hemangiom

Léčba

Amoxicilin - u dětí do 8 let věku, u těhotných a kojících žen a při alergii na tetracykliny - v terapeutické dávce dle hmotnosti p.o. 14-21 dní u ECM a 21-30 dní u boreliového lymfocytomu

Doxycyklin - od 8 let věku, 2x 100 mg p.o. 14-21 dní u ECM a 21-30 dní u boreliového lymfocytomu

Azitromycin - v terapeutické dávce dle hmotnosti p.o. celkem 6 dní u ECM

Ceftriaxon - i.v. v terapeutické dávce dle hmotnosti 21 dní u boreliového lymfocytomu

Průběh a prognóza

U časných stadií je prognóza dobrá, u pozdějších záleží na poškození tkání, popřípadě může přetrvávat únavový syndrom a tzv. chronická lymeská borelióza po léčbě.

Převzato z
Bayer M., ed.
Pediatrie - lékařské repetitorium. Praha: Triton 2010
http://www.tridistri.cz


Autor: Redakce


Literatura:
Štork J et al. Dermatovenerologie, Praha, Galén a Karolinum 2008, 106−108
Hercogová J, Dobrá N, Vaňousová D. Lymeská borelióza, Česko-Slovenská dermatologie, ročník 80, 6/listopad 2005, 309−319
Kolektiv autorů. Dermatovenerologie, dětská dermatologie a korektivní dermatologie 2006/2007, Praha, Triton, 165−178

Design and code by webmaster