Detail hesla - Stenóza karotických tepen asymptomatická

Stenóza karotických tepen asymptomatická



Slovníková definice
Klinicky němé zúžení karotické tepny.

Plná definice

Etiologie a patogeneze

Příčinou je téměř vždy ateroskleróza a její výskyt v karotické tepně představuje důležitý rizikový faktor pro vznik mozkové příhody. Riziko se zvyšuje se stupněm arteriálního zúžení. V postižené oblasti hrozí vznik akutní trombózy s uzávěrem tepny nebo může dojít k trombóze nástěnné s embolizací do periferie. Nejčastěji je stenozující ateroskleróza pozorována v oblasti karotické bifurkace a v extrakraniálním úseku vnitřní karotidy, snad i proto, že tato místa jsou dobře přístupna vyšetření.

Klin. obraz a dg.

Asymptomatická stenóza karotické tepny se obvykle diagnostikuje náhodně (šelest - jeho nepřítomnost však nevylučuje těžké postižení) nebo je aktivně vyhledávána. Pátráme po ní hlavně před elektivními chirurgickými výkony, kde předpokládáme vyšší riziko výskytu poruchy mozkové perfúze (mimotělní oběh) a oběhových komplikací (vysoký věk, operace srdce, aorty). Masivní vyhledávání pokročilé stenózy u asymptomatických nemocných a následná chirurgická léčba nejsou považovány za efektivní při porovnání výsledků s vynaloženými prostředky. Při pátrání po asymptomatické stenóze využíváme kromě auskultace nad krčními tepnami především duplexního USG, MR a angiografického vyšetření. Přítomnost asymptomatických mozkových ložiskových změn prokazujeme pomocí CT a MR. Informace o změnách intrakraniální cirkulace můžeme získat pomocí transkraniálního dopplerovského vyšetření.

Terapie

K chirurgické léčbě se nedoporučuje indikovat asymptomatické stenózy pod 60 % a uzávěry. O indikacích však neexistuje obecná shoda. Na základě údajů, že karotická endarterektomie může po 5 letech snížit výskyt iktu či úmrtí o více než polovinu ve srovnání s konzervativním postupem (5,1 % versus 11 %), se akceptuje provedení této léčby u asym p­tomatických nemocných se stenózou 60 % a více. To za předpokladu, že je výkon prováděn na pracovišti s perioperační mortalitou a morbiditou pod 3 % a že není důvod se domnívat, že nemocný nepřežije 5 let. Dle místních zvyklostí se výkony provádějí i u významného oboustranného postižení, eventuálně před závažným chirurgickým výkonem (revaskularizace myokardu). Takové indikace se označují jako akceptovatelné nebo nejisté. Alternativní léčbou je dnes i PTA a implantace intravaskulárních stentů. Lze je provádět při restenóze po endarterektomii, u vysoko lokalizovaných karotických lézí, po neúspěšné chirugické léčbě a při postradiačních stenózách. Účast zkušeného cévního chirurga při indikaci endovaskulární léčby je nezbytná. Preventivní význam má i kontrola rizikových faktorů (hypertenze, fibrilace síní, diabetes mellitus, porucha metabolismu lipidů, kouření, excesivní příjem alkoholu). Antiagregancia mohou příznivě ovlivnit výskyt koronárních komplikací.

M. Bulvas

Převzato z

Horký K, ed. Lékařské repetitorium. Druhé vydání. Praha : Galén 2005, s. 567.

www.galen.cz


Autor: Galén

Design and code by webmaster