Detail hesla - Tromboflebitidy

Tromboflebitidy



Slovníková definice
Zánět a trombóza povrchních žil.

Příbuzná hesla: Trombóza hluboká žilní

Plná definice

K současnému postižení hlubokého žilního systému dochází asi u 1/5 nemocných. Nebezpečí plicní emblizace zde je mnohem menší oproti trombóze hlubokých žil a činí méně než 10%. Základní etiologické faktory jsou stejné jako u hluboké trombózy, vzhledem k povrchnímu uložení jsou častěji jako příčina uváděny traumatické děje a jiné zevní vlivy. Vyskytují se především u osob s primárními varixy, kde je četnost výskytu uváděna okolo 50%.

Diagnóza je snadná a postačuje k jejímu stanovení většinou klinický obraz. Méně vyjádřený může být nález u osob obézních a s lipedémem. Tromboflebitida se projevuje jako zarudlý, horký, tuhý pruh v průběhu superficiální žíly s možným otokem v okolí, infiltrace je spontánně bolestivá a výrazně citlivá na palpaci. Po odléčení často zůstává zahnědlé zbarvení pokožky v místě žilního zánětu a může být hmatná žíla podle rozsahu rekanalizace jako tuhý provazec. Tromboflebitida může postihnout zdravou i variksoně změněnou žílu – pak mluvíme o varikoflebitidě. Mezi nejčastější příčiny patří traumatizace žil – punkce, aplikace infuzního roztoku vyplývající z jeho fyzikálních vlastností, zanesení infekce apod. Zvláštní formou je septická tromboflebitida. K té dochází po žilní kanylaci zanesením infekčního agens. Je charakteristická tvorbou mikroabscesů, jejichž tvorba je doprovázena septickými teplotami dostavujícími se po určité době po odstranění cévky. Mikroabscesy mohou být zdrojem systémových opakujících se embolizací do krevního oběhu. Pro nemocného představuje někdy i letální nebezpečí. Vyžaduje podávání antibiotik, často i resekci postiženého venózního úseku. Další zvláštní typ postižení povrchních žil je migrující tromboflebitida. Zde se tvoří drobná 1-2 cm velká bolestivá ložiska postupně na různých místech. Často souvisí s tvorbou tepenných uzávěrů v rámci obliterující trombangiitidy. K povrchním flebitidám bývá zařazována také Mondorova choroba. Je to zvláštní forma zánětu postihující především přední stranu hrudníku. Vytvářejí se zde tenké pruhy vaziva v délce asi desítek cm neostře ohraničené na okrajích, palpačně bolestivé. Histologicky je prokazován fibrotický uzávěr cévy se sklerozujícím zánětem v okolí. Nemoc má průběh benigní. Léčebně se podávají antiflogistika po dobu několika týdnů. Tato forma povrchní flevitidy může doprovázet karcinom mammy, doporučuje se vždy pátrat po jeho výskytu.

Léčba povrchní tromboflebitidy je ve většině případů ambulantní a spočívá v podávání antiflogistik obvykle v kombinaci s venofarmaky, jejichž vysoké dávky mají také určitý protizánětlivý efekt. Při těžším průběhu onemocnění s febriliemi je indikované podávání antibiotik. Postiženou končetinu bandážujeme nebo doporučujeme elastickou punčochu. Nemocný může volně chodit, pokud není chůze doprovázena bolestmi. Léčení trvá 2-3 týdny, podstatně delší dobu může přetrvávat hmatný neprůchodný úsek povrchní vény. Antikoagulační léčba je nutná pokud postihne tromboflebitida proximální úseky velké safény, nebo pokud dojde k přestupu tromboflebitidy na hluboký žilní systém a dojde zde k současnému vývoji trombózy. Léčbu zahajujeme heparinem, nefrakcionovaným nebo nízkomolekulárním, pak převádáme na perorální antikoagulační léčbu za kontrol protrombinového /Quickova/ času.

Preventivně se zaměřujeme na urychlení žilního průtoku pomocí cvičení, kompresivních pomůcek nebo na podávání malých dávek nízkomolekulárního heparinu dle doporučení výrobce příslušného preparátu.


Autor: MUDr. Petr Lepší


Literatura:
Praktická angiologie, V. Puchmayer, K. Roztočil – Triton, 2000
Pan Vascular Medicine, P. Lanzer, E.J. Topol - Springer Verlag, 2002
Phlebology, the Guide, A.A. Ramelet, M. Monti - Elservier, 1999
Merck Manual, kompendium klinické medicíny, kolektiv autorů - X-Egem, Praha, 1996
Vascular Diseases in the Limbs, D.J.Clement, J.T. Shepherd – Mosby Year Book, 1993

Design and code by webmaster