Detail hesla - Píštěl arteriovenózní

Píštěl arteriovenózní



Slovníková definice
Rozeznáváme vrozené a získané AV píštěle. Počet a velikost píštělí podmiňuje závažnost místních a celkových důsledků.

Plná definice

Významné AV zkraty zvyšují srdeční výdej a mohou v některých případech vest až k srdečnímu selhání. Uvedené zkraty zvyšují žilní tlak v postižené končetině. Vytvářejí se varikózně rozšířené žíly distálně od fistuly proti proudu toku krve. Na přívodné arterii může dojít k aneuryzmatickému roztažení cévy v důsledku degenerace stěny. Retrográdní krevní tok postupně narůstá a vzniká kolaterální žilní oběh. Při delším trvání píštěle se postupně vyvíjí chronická žilní nedostatečnost na postižené končetině, která může být komplikována vznikem bércového vředu. Městnání krve v žilním systému (žilní stáza) má další hemodynamické důsledky v podobě zhoršeného arteriálního prokrvení končetiny. Pokud je píštěl dostatečně široká, může být slyšitelný v jejím místě systolicko-diastolický šelest a můžeme nahmatat vír. Lokálně je zvýšena kožní teplota a může být vyšší potivost. Vyšetření dopplerem odhalí v arterii vysoký diastolický tok jako projev místního snížení vaskulární rezistence a v místě vyústění píštěle vysokorychlostní, téměř kontinuální proudění. Pletysmografie ukazuje na zvýšenou žilní kapacitu a zvýšení venózního průtoku v porovnání se zdravou končetinou. Venózní katetrizace doplněná o měření parciálního tlaku O2 a saturace O2 detekuje AV proudění ve velkých žilách hluboké systému končetiny – v postižené končetině je vyšší pO2 a saturace O2.

Vrozené píštěle bývají mnohočetné, většinou malé a asymptomatické, lokalizovány jsou obvykle na rukou a nohou. Mohou vést k prodloužení a hypertrofii končetiny – to je známkou jejich přítomnosti ještě před uzávěrem epifyzárních štěrbin.Většinou jsou součástí komplexních angiodysplazií.

Získané fistuly jsou hlavně posttraumatické, například po střelných poraněních. Cíleně jsou vytvářeny chirurgicky pro cévní přístup u hemodialyzovaných – nejprve je AV shunt našíván na cévy předloktí. Ke vzniku píštěle dochází občas po katetrizaci tepny, po chirurgickém zákroku, vzácně po intravenózním vpichu. Další příčinou jejich vzniku mohou být infekce, ruptura tepenného aneuryzmatu do sousedící žíly, vznikají také u některých nádorů (např. hypernefrom).

V terapii u vrozených píštělí se zkoušejí sklerotizační a embolizační techniky (embolizace přívodných tepének malými umělohmotnými částicemi). Získané píštěle se podvazují.


Autor: MUDr. Petr Lepší


Literatura:
Praktická angiologie, V. Puchmayer, K. Roztočil – Triton, 2000
Pan Vascular Medicine, P. Lanzer, E.J. Topol - Springer Verlag, 2002
Phlebology, the Guide, A.A. Ramelet, M. Monti - Elservier, 1999
Merck Manual, kompendium klinické medicíny, kolektiv autorů - X-Egem, Praha, 1996
Vascular Diseases in the Limbs, D.J.Clement, J.T. Shepherd – Mosby Year Book, 1993

Design and code by webmaster