Detail hesla - Atopický ekzém

Atopický ekzém



Slovníková definice
Chronické zánětlivé onemocnění kůže, které postihuje obličej i krk, ohyby končetin (jamky loketní a zákolenní) i trup a může být kdekoli na kůži.

Plná definice

Atopický ekzém patří k častým manifestacím atopických onemocnění. Častěji lze intenzivnější projevy vídat v dětském věku (nikoli však výhradně). Jde o chronické zánětlivé onemocnění kůže, které postihuje obličej i krk, ohyby končetin (jamky loketní a zákolenní) i trup a může být kdekoli na kůži. Nemocní mají snížený práh pro svědění. Některé nespecifické iritanty mohou klinický stav zhoršit (vlna, stres, časté mytí, detergenty apod.). Stafyloková infekce kůže může zhoršit chorobu a impetiginizovat původně klidný atopický ekzém.

Etiologie

Není dosud zcela jednoznačně vyřešena. Rozlišuje se řada nespecifických iritantů. Přesná role bakterií, plísní, diet atd. není jasná.

Patofyziologie

Onemocnění vychází z určitého genetického základu a významně se uplatňuje určitá hyperreaktivita kůže, abnormity autonomního nervového systému (dermografismus) a imunologické. Onemocnění se zahrnuje mezi alergické reakce I. typu. Uplatňují se mechanismy dané genetickou predispozicí a faktory vnějšího prostředí. Přesné mechanismy nejsou zcela jasné. Známé jsou některé specifické (proteiny mléka, vajec, sóji, roztoči, pyly, stafylokokové superantigeny, aditiva a další vlivy) a nespecifické spouštěče (fyzikální a chemické iritanty).

Diagnostika

Kůže je v postižených místech zarudlá, místy s pupínky a puchýřky, které mohou i mokvat a následně se tvořit stroupky a šupinky. Projevy intenzivně svědí. Kůže může být i lichenifikovaná s ragádami.

Dermatologové rozlišují tři vývojová období: kojenecké, dětské a dospělé.

V kojenecké formě může mít exantém obličeje a hlavy (může však být rozšířen i na těle a končetinách) později více lokalizovanou formu s určitou predilekcí v ohybech, tedy v loketních a podkolenních jamkách a v zápěstích. Kromě lokalizovaných mohou být i více generalizované formy.

Eozinofilie je častá. Vysoké procento případů má vysoké hladiny IgE protilátek.

Léčba

Nefarmakologická léčba

  • Režim (minimalizovat různá nespecifická podráždění kůže omezením častého mytí mýdlem či saponáty, nedráždivý oděv, nechovat domácí zvířata, bezprašné prostředí atd.)
  • Dieta (nedráždivá strava, individuálně vyloučit stravu, po které je suspektní zhoršení). Při ekzému by mělo být vždy vyloučeno kravské mléko v prvních 6 měsících života. Řada diet je považována za kontroverzní, přesto v mnoha případech prospívá nekonzumovat čokoládu, bílé pečivo a např. citrusy.

Lokální farmakoterapie

  • Emoliencia (k pravidelnému promazávání dle individuální volby)
  • Topické steroidy (ne déle jak 1–2 dny)
  • Lokální imunosupresiva (tacrolimus, pimecrolimus)

Celková farmakoterapie

  • ATB terapie jen při stafylokové superinfekci.
  • Antihistaminika jako symptomatikum proti svědění (dimetinden maleát, cetirizin aj.).
  • Kortikosteroidy systémové spíše jen v nárazu (několik dní) s ohledem na nežádoucí účinky.
  • Cyklosporin A (jen u těžké formy, efekt omezený často jen na dobu podávání, riziko nefrotoxicity!).
  • Komplexní terapie s využitím fototerapie, balneoterapie a klimatické pobyty.

Autor: Redakce


Literatura:
Čáp P., Průcha M.: Alergologie v kostce, Triton, 2006

Design and code by webmaster