Detail hesla - Kardiomyopatie dilatační

Kardiomyopatie dilatační



Slovníková definice
Onemocnění srdečního svalu, charakterizované dilatací a poruchou funkce levé komory jako pumpy. Vyskytují se ve středním věku, častěji u mužů, incidence je cca 5-8 případů na 100 000 obyvatel ročně.


Plná definice

Etiologie a patogeneze

Vyskytuje se kromě idiopatických i forma familiární (geneticky podmíněná, většinou s autosomálně dominantním typem dědičnosti). Většinou jde pravděpodobně o imunologicky podmíněnou formu, následující virovou myokarditidu, např. po infekci Coxsackie viry skupiny B. Celkově bylo však popsáno více než 70 onemocnění, která se jako dilatační kardiomyopatie (např. cytotoxické, metabolické aj.) mohou projevovat.

Klin. obraz a dg.

Dilatační kardiomyopatie ovládají známky levo-, eventuálně pravostranné srdeční nedostatečnosti. Častá je únavnost, slabost (známky nízkého srdečního výdeje), noční insomnie (ale denní spavost), impotence. Někdy probíhá řadu let asymptomaticky. Při fyzikálním vyšetření lze nalézt zvedavý úder srdečního hrotu, rozšíření poklepového ztemnění doleva, cval, výjimečně u pokročilých forem selhání pulsus alternans. Systolický šelest na hrotě je projevem mitrální insuficience. Rtg vyšetření prokáže kardiomegalii se zvýšeným kardiothorakálním indexem, srdce mívá kulovitý tvar. Bývají známky venostázy, intersticiálního, eventuálně alveolárního plicního edému. Na EKG změny úseku ST, blok levého raménka Tawarova (může několik let předcházet klinickou manifestaci onemocnění) a nejrůznější arytmie. Echokardiografie prokáže dilataci a poruchu systolické funkce levé komory, snížené systolické ztlušťování myokardu, mitrální (trikuspidální) regurgitaci, popř. nitrosrdeční tromby. Katetrizace srdeční odhalí vyšší telediastolický tlak v levé komoře a postkapilární plicní hypertenzi. Levostrannou ventrikulografií potvrdíme zvětšení objemu levé komory a její hypokinezi (více nebo méně difúzní). Zásadní diagnostický význam má koronarografie pro odlišení od ischemické choroby srdeční. Z komplikací se objevuje nejčastěji systémová embolizace jako následek nitrokomorové trombózy a arytmie.

Terapie

Terapie představuje opatření režimová a dietní. Farmakoterapie zahrnuje jako základní inhibitory enzymu konvertujícího angiotensin (zlepšení prognózy quo ad vitam), diuretika a digitalis (obojí působí symptomatické zlepšení) a beat-blokátory (u hemodynamicky stabilizovaných pacientů, zlepšení prognózy). Efekt antiarytmik je sporný, u nemocných se setrvalými komorovými tachykardiemi přichází v úvahu implantace kardioverteru-defibrilátoru. Při velmi výrazné dilataci komor, fibrilaci síní a/nebo embolizačních příhodách jsou indikována antikoagulancia. Srdeční transplantace může být řešením u farmakologicky neovlivnitelných stavů.

P. Gregor

Převzato z

Horký K, ed. Lékařské repetitorium. Druhé vydání. Praha : Galén 2005, s. 282–283.

www.galen.cz


Autor: Galén

Design and code by webmaster