Detail hesla -

Kóma diabetické hyperosmolární



Slovníková definice
Závažná hyperglykémie s poruchou vědomí a hyperosmolalitou u diabetu 2. typu.

Příbuzná hesla: Diabetes mellitus

Plná definice

Epidemiologie

Koma je provázeno obvykle velmi vysokou glykémií bez acidózy. Velmi často jde o starší nemocné s extrémní dehydratací, častá je anamnéza léčby thiazidovými diuretiky.Vyskytuje se vzácně, buď u diabetiků 2. typu, kteří o diabetu nevěděli a zanedbali příznaky, které obvykle nastupují během týdnů až měsíců.

Může jít i o stav komplikující jiné vážné onemocnění například centrální mozkovou příhodu u diabetika zejména při dehydrataci a nedostatečném příjmu tekutin.

Symptomatologie

Glykémie obvykle nad 30 mmol/l, vyskytuje se vzestup i nad 100 mmol/l. Časté je i hypetriglyceridémie, bývá vysoká hypernatrémie. Pacient je v bezvědomí, obvykle s jeho stav málo lepší i po úpravě vnitřního prostředí. Typická je následná extremní somnolence a pasivita, kdy pacient musí být k rehabilitaci nucen i po několik týdnů, nucen k příjmu tekutin i jídla.

Etiopatogeneze

Inzulinemie pacienta bývá dostatečná, nedokáže však korigovat vznikající hyperinzulinémii. Vystupňována je inzulinorezistence, kterou prohlubuje dehydratace a časté zánětlivé komplikace například bronchopneumonie. Může být přítomna mírná acidosa (obvykle kombinace laktátové acidózy a ketoacidózy). pH obvykle neklesá pod 7,2 mmol/l, obvykle je však zcela v normě.

Diferenciální diagnóza

Symtomatologie je podobná mozkovým příhodám a často i o mozkovou příhodu jde a hyperosmolární stav je jen její komplikací.

Terapie

Nutné je dlouhodobé monitorování na JIP, léčba kardiálních i zánětlivých komplikací, hydratace musí být pomalá,současně podáváme kontinuálně malé dávky inzulinu.

Průběh

Běžnou komplikací je edém mozku, bronchopneumonie a jiné záněty, mozkové příhody. Stav vyžaduje dlouhodobou intenzivní péči a i po normalizaci vnitřního prostředí dlouhodobou aktivní péči a rehabilitaci.

Prognóza

Je velmi závažná, většina pacientů umírá i dnes při komplexní intenzivní péči, což je dáno i jejich polymorbiditou a vyšším věkem.

Stav má vysokou mortalitu a i po úpravě vnitřního prostředí je pacient obvykle řadu dnů spavý, pasivní v rehabilitaci a nadále je ohrožen zejména infekčními komplikacemi. Hyperosmolární koma může provázet i jiná onemocnění například centrální mozkové příhody. Pobyt na jednotce intenzivní péče je obvykle delší, léčba spočívá v pomalé úpravě hyperosmolarity, dávkování inzulinu je podobné jako u komatu ketoacidotického. Léčba obvykle vystoupá na dávky vyšší.


Autor: Prof. MUDr Štěpán Svačina, DrSc., MBA

Design and code by webmaster